Jen jeden den

Moc hezký článek a vyloženě svádí k zamyšlení.

Přesně tak, tuhle skoro závěrečnou větu si také často opakuji a snažím se nenaříkat. Hezký článek Vlaďko. Utěšuji se, že až budu moci být proočkovaná, nebude důvod se nevidět s dětmi a vnoučaty. A nakonec i s přáteli. A až budu moci být na chalupě, všechny ty chmury mě okamžitě přejdou. Přiroda, zahrada a sluníčko léčí. Vydržme, už je to blízko před námi a očkovaným přeji brzké shledání se všemi blízkými.

Ano, je to ta nepravdivější věta. Napomínám sama sebe: nenaříkej, nic se ti neděje, spousta lidí je na tom hůř! Kdo si tuto větu neříká?

Vlaďko hezký popis pocitů, asi tohle zažíváme všichni podobně. Je to opravdu stereotyp bez zpestření, nudný, ale na druhé straně pryč s takovými myšlenkami, ty člověku nepomohou. A opravdu je to nesrovnatelné s jinými těžkostmi některých lidí. Zase to přejde a vyjasní se nám v hlavě, jako to povětří nad námi.

Prožívám podobné pocity. Dceru a její děti jsem neviděla už 15 měsíců a jak to vypadá hned tak neuvidím. Venku šedivo, uvnitř šedivo. Na slovo covid a všechno co s tím souvisí už mám skoro alergii. Nikdy v celém svém životě jsem nezažila den bez knihy, teď mám problém ji otevřít. Mám už dost filmů i jiných mých do této oblíbených pořadů. A teď mě přestává bavit i chození ven. A to jsem celkem zdatná turistka. Prý je na jaře nejvíc depresí, ale to není můj případ. Jsem z těch všech omezení jenom unavená. Určitě je na tom stejně spousta lidí. Mě teď drží nad vodou pohled do kalendáře a pevná víra, že až se oteplí a všechno se zase zazelená, bude líp.

Je to podle mě moc dobrá věcná analýza jednoho dne ženy, kterou mohu brát jako prototyp intelektuálky. Každý má svůj běžný den pochopitelně jiný. Ale každý by měl přijmout za své to, co píše Vlaďka v závěru - nenaříkat, spousta lidí je na tom hůř. Děkuji.

Sympatický popis pocitů dnešních dní....co víc dodat. Buďme rádi, že jsme na tom takhle. Omezeně, ale doma. Lépe být uvázán v domácím prostředí, než na nemocničním lůžku pod kyslíkem. Bohužel, hůř může být vždycky. My mladší skoro důchodci či pracující důchodci do práce, na nákup a domů. Vy pokročilejší na procházku, nákup a domů. Kéž by se ta situace už zlepšila. Abychom mohli všichni volně dýchat, volně se pohybovat. Taková samozřejmost.....nikdy bych si neuměla představit, že o ní přijdeme. Navíc....za mých školních let se každý těšil na dny, kdy se nemuselo do školy. A dneska? Dneska děti do školy většinu školního roku nemohly.....to je zvláštní svět.

Hezký článek a snad se opravdu dočkáme lepších dnů - už mně ty roušky, respirátory nebaví a ba přímo se mně protiví

Díky za váš článek. V současnosti mám čtyři mladší vnoučátka, která navštěvují Gymnazium. V týdnu mi přišel vnuk na pomoc se skenováním fotogrfií, chodí si ke mně skenovat i když potřebuje něco do školy - říkal mi, že ho tak ani nemrzí, že nemohl jet se školou na hory, ale že nemohl do tanečních - velmi se na to těšil - hezky jsme si spolu o všem možném celé odpoledne povídali... V pátek zde byla vnučka a s nadšením mi vyprávěla jak zvládá výuku autoškoly - jak jí to jde s kamarádkou na trenažéru - jaká byla první jízda, jak na polní cestě ji nechal chvíli řídit dědeček a druhý den zase na jiné polní cestě tatínek. Před Velikonoce budou prázdniny, vnoučátka mi přijedou pomoci s větším úklidem - hlavně sundávají záclony a pak vyprané pověsí, pomohou na zahradě - uděláme snad i menší ohýnek, některé vnoučky baví hodně lezení po stromech, doma nemají tak vysoké... Ale už celý rok mi nechodí nejmladší vnouček pravidelně každý den v týdnu a tím jsem také ztratila jeho jeden rok, kdy jsme se společně učili, hráli, povídali a pomáhal mi rád s drobnými pracemi v domácnosti i na zahradě... Cvičím denně sama doma, také mi schází kolektiv... Ale dnes k ránu jsem měla nádherný sen, viděla a povídala jsem si v něm s těmi, které jsem už dlouho neviděla - takže v této omezené době jsem skutečně velmi ráda alespoň za ty sny a také pevně věřím, že všem bude líp...*

Vlaďko, velmi výstižně jsi pocity z žité reality popsala i za mne. Také je mi líto mladých lidí. Evokovala jsi u mne píseň V+W ...Je to divný svět, divná láska, když se mají dva rádi, ale když jim plynová maska při líbání vadí ...(Svět naruby). Ale věřím, že bude líp. Musí.