Ztrácí se mi slova

Není to pouze váš problém. Nám všem chybí komunikace. A tak mluvím také se psem. Britney se na mne moudře kouká a určitě si myslí, jaké voloviny jí zase povídám. Ale se ztrátou slov to nemusí být ale zase takto jednoduché. Alespoň u mne. Hodně píši, to už jsem zde konečně psal, ale často si nemohu vzpomenout na nějaký, docela banální termín. Pokud ještě žila moje žena, chodil jsem za ní a ona mi vždy to správné slovo řekla. Od Britney to čekat nemohu. To už bohužel není karanténou, ale je to zcela obyčejná skleróza.

Hani, mně vypadají vlastní jména a názvy obcí, ale to prý není příznakem Alzheimera. Špatně se se mnou také telefonuje, lidé si stěžují, že mě neslyší, protože si mobil vmáčknu skoro do ucha, abych slyšela, ale nedosahuje mi dobře k puse, takže ten na druhé straně skoro neslyší.

Souhlasím s paní Kosťunovou ... Nebude to s hledáním slovíček tak horké :-)

Je smutné, když zůstane někdo v této těžké době sám. Někdy je ale s pejskem lépe, než s nějakým morousem. Lidé už jsou netrpěliví, nervózní ze situace a projevuje se to i na vztazích v rodinách. Snad už vidíme světlo na konci tunelu.