Ztrácí se mi slova

Hani, nezoufej, nejsi sama, manžel tím trpí též. Ano, působí to trapné okamžiky.

Já nedostatkem komunikace netrpím. Přesto zažívám trapné okamžiky, když mi vypadne nějaké slovo. Co slovo, ale i jméno. A je to třeba jméno někoho, s kým jsem v častém styku, nějaký můj dobrý známý. Pak naskočí s naprostou samozřejmostí. Ale těch pár vteřin na to, abych byl za úplného dutohlava, stačí. Pro zajímavost. Teď učím kočku na prahu dospělosti, kdy stále píská jak myš, pořádně dospěle mňoukat. Komunikace musí být.

Hano, krásně vyjádřená samota. Věřím , že to brzo bude za náma a hovořit si sama pro sebe je někdy docela prospěšné.

Jména... Jinak jsem hrozně ukecanej?

Já se hádám s redaktory TV zpráv. " To víš, že jo, to jsou zase kecy, to není možný " - to jsou ty slušné výrazy, které mohu zveřejnit. Člověk prostě mluvit musí !

I když jsem si nyní uvědomila, že pračka se mnou komunikovala již před pandemií, opravdu, nekecám, když na mne poprvé promluvila, zdali ještě budu přidávat prádlo, docela mne to vyděsilo...no, techniku nezastavíme, ale virus zkrotíme, o tom jsem přesvědčená.

No, Hanko, myslím, pokud nyní mluvíme s mazlíčky, rostlinkami či domácím zařízením je to naprosto normální...horší bude, až nám začnou odpovídat...:)

Myslím Hanko že jsme všichni na stejné lodi já to říkám přeplněný disk však ony se slova opět najdou. Nějak ne mluvím nahlas ale v duchu ano když ráno zalévám kytičky podívám se z okna dám občas dohromady i celé věty. Žádný strach.

Hani, potvrď žádost a pak " to rozjedeme" :))))

Hani, já si ráda povídám a úplně Tě chápu. Jsme doma sice 2,ale.... dočetla jsem se,že každá kytička lépe prospívá,když se na ní mluví. Neboj,bude to dobrý.