Ilustrační foto: Ingimage

Úcta ke chlebu

15. 4. 2021

Před mnoha lety jsem se seznámila s téměř devadesátiletou stařenkou z vesničky Kořenec na Drahanské vrchovině, která zpracovala a uchovala mnoho místních "povídaček". Sedíme spolu v prostorné kuchyni a já se jí dívám do krásných očí.

Můj příběh vzpomínky

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 15.4.2021 09:14

Je to dojemné krásné vyprávění. Já jsem v předškolním věku jezdila s dědečkem, když ještě žil, autobusem z Lomnice nad Popelkou k pekaři do Železnice pro chleba. Můj dědeček miloval nejvíc z jídla právě chleba. Děkuji, Maruško.

Danka Rotyková 15.4.2021 08:57

Díky za článek ❤

Marie 00000 15.4.2021 08:48

Krásný článek...

Jitka Caklová 15.4.2021 08:04

Krásné vyprávění moudré ženy ♥ Chléb jsme sice nepekli, přesto dva kilogramy vážící bochník za 5.20 Kčs byl pro naši šestičlennou rodinu požehnáním, mnohdy i suchý. Je nádherné vědět, kde mám svoje kořeny a kam se mohu bez problémů vždy vrátit. Děkuji!

Daniela Řeřichová 15.4.2021 07:42

Dojemná vzpomínka, moudrá slova a vyznání. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Křižovatky života

Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi položil, ale tehdy jsem si na ni neodpověděl. Až nyní se o to pokusím.

Jan Zelenka

Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

Zuzana Zajícová

Lednová vzpomínka na mladá léta

Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych si trochu zavzpomínala. Minulou neděli mi v noci začal bolel krk, zuby, a tak jsem zůstala přes den doma v teple.

Marie Ženatová

Taneční dozvuky

V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."

Eva Mužíková