Vzpomínka na idoly mládí

Hezky jste to napsala. Já bych chtěl vzpomenout na LVT, kam většina těchhle umělců jezdila. A podle programu i my. To bylo něco, chodit s Matuškou po Zoo, dokonce sem seděl v hotelu Lev, myslím, na obědě a vedle u stolu Dvořák s Bohdalkou. A ty módní přehlídky, já tam měl vyhlídnutou jednu modelku z OP Prostějov, na tu jsem se několik sezón těšil :-) Jó kde jsou ty časy...

Pěkná vzpomínka

Které zpěváky jsem měla ráda, mám ráda pořád i když už nejsou mezi námi. Pěkné vzpomínání.

Milé vzpomenutí, které nás, pamětníky, oslovilo. Co se týče oblíbených herců, zejména zpěváků, spisovatelů....jsem od dětství zásadová. Pokud mě někdo zaujal, oslovil, zůstalo mi to celý život. Řada vrstevníků to měla tak, že ty své favority prostřídávala podle toho, kdo byl na špici. Jenomže, mít nejradši toho momentálně nejoblíbenějšího mi přijde takové....táhnu s davem, nemaje vlastního názoru. Jistě, že uznávám ty, kdo na vrcholu vydrželi dlouho. Ale neznamená to, že mě nemůže oslovit ten, kdo se na něj třeba nedostal. V těch písničkách musí být srdíčko. A u mně je...zhruba těch padesát let. Od prvního stupně základky. Neměnné, stálé. Ano, na několika koncertech jsem byla a užila si je. Byla jsem tedy i na koncertech jiných....to byl kulturní zážitek. Koncerty toho celoživotně mého....to byl nezapomenutelný svátek.

Krásně sepsané vzpomínání. Děkuju.

Jako my starší, i dnešní mladí mají svoje idoly. Snad si z nich vezmou jen to dobré. Díky za povídání.

Už jsem tu kdysi psala o Karlu Gottovi, kterému jsem v 16 napsala a on mi odpověděl. Mně se líbila Přenosilová, i když ji moc lidí ráno nemělo. Ale to bylo jen krátce na střední škole, pak už mě zpěváci tak nezajímali. Tím spíš, že po osmašedesátém se někteří ztratili a objevili se, jak jsem říkala, "normalizační", kteří se mi vesměs nelíbili.

Paní Julie myslím,že naši vrstevníci měli své idoly. I já Jaromír Mayer. "Kámošky uctívaly" Gotta,Matušku ale já Jaromíra. Také si ráda poslechnu po letech jeho písníčky.Myslím,že se tady vyjádří dost žen na jejich idoly. Pěkně napsaný příběh.

Hezké vzpomínání. Idoly jsem neměla, ale Pavla Nováka a Martu Kubišovou jsem také ráda poslouchala, i Hanu Hegerovou či Nováka Petra.