Všechna fota: autor

Jarní květena Bílých strání

19. 4. 2021

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(4.9 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jan Zelenka 22.4.2021 14:50

Dano, díky. Chci se tam vypravit, až bude lepší počasí. teď ještě nekvete vše.

Dana Puchalská 22.4.2021 12:22

Honzo, nádhera. Já mám kytky v přírodě jako mnozí i mnohé ráda. Zaujala mně ona vstavačovitá "pětiprstka žaludník". Škoda,že se na Bílé stráně nedostanu. Budu muset čekat ,ale to nevadí. Děkuju. k

Jan Zelenka 20.4.2021 17:49

Milé dámy, velký dík za vaše komentáře.

Irena Mertová 20.4.2021 11:02

Hezké kytko-fotky :-)

Jitka Hašková 20.4.2021 09:30

Je to krása, chtělo by to tam jít v létě.

Soňa Prachfeldová 20.4.2021 07:15

To je krása, ráda bych se tam vypravila pokochat.

Eva Mužíková 19.4.2021 22:24

Krásné fotky, už aby opět nastal ten pravý čas a Bílé stráně opět rozkvetly.

Helena Přibilová 19.4.2021 20:26

Děkuji za krásné fotografie jarní květeny i za inspiraci k dalšímu výletu do Českého středohoří.

Anna Potůčková 19.4.2021 15:54

Krásná krajina, která by jistě stála za moji návštěvu. Děkuji za snímky, které o její kráse vypovídají

Věra Ježková 19.4.2021 12:44

Jendo, díky za pohlazení po duši. Je to nádhera. :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá