Zahrádkáři z vlastní vůle

Eleno, gratuluji k umístění v soutěži!!! Pěkné články byly vybrány.

Elenko, já nejraději zahradničím v lese při houbaření. :-) Ale například sušit seno mě baví moc.

Moc hezky napsané... s okrasnou zahradou nemám problém, ale pěstování zeleniny, to je u mě pokus - omyl...a muž říká, že spíš zahradu ničím, než zahradničím, ale s těma krtkama to tedy zkusím po dobrém, dle návodu Jožky :-)

Evo, mně venku roste a kvete všechno. Doma neumím pěstovat nic, i orchideje umořím. Řezat a stříhat ovocné stromy chodím i kamarádkám. Ta radost, když jim najednou začnou plodit...

Hlásím se hrdě k těm, co se od mládí hrabou na zahrádce a když je z ní soumrak vyžene, mají při ohlédnuti radostný pocit. I když vědí, že výsledek je prchavá záležitost. Ono zalité vyschne a vypleté zas zaroste. Jsem řádem kytičkářka v kombinaci se zeleninářkou. Ovoce se mě nazlobilo za ty roky dost a dost. Okolí se diví, jak můžu umořit úplně dokonalý ovocný stromek, když mu dávám stejnou péči, jako všemu kolem. Nevím, jsou věci, které nemají logiku. Jelikož tuto činnost provozuji vlastně celý život,mám plno vzpomínek jak na úspěchy, tak na neúspěchy. Ohledně úspěchů přijde občas někdo na radu či exkurzi. Je za čím. Ohledně neúspěchu stejně vím, že to zkusím znovu. Kdysi v začátcích jsem od sousedů dostala zbylých pár sazenic letniček, Jim zbyly,neměli je kam dát, tak mně to nabídli s tím, že by je stejně vyhodili. Neměla jsem na tom co zkazit, a hlavně jsem s nimi neměla dosud žádnou zkušenost. Mrskla jsem to podél trávníku na sluníčko a občas to zalila. Jako vyrostlo to líp,než jsem čekala, zářilo to na dálku, bylo i do vázy. A sousedí přišli znova. A s uznáním. Navíc mi řekli, že nikomu z těch obdarovaných ty kytky tak nádherně nevykvetly a naopak že někteří je umořili. A že jim řekli, co jste nám to strčili. Takže je vzali k plotu a ukázali jim, jak ty kytky mají vypadat a zdůraznili, že sadičky jsem dostala vlastně nejhorší.... každý zahradník vydedukuje, že začala tímto éra vzájemných výměn výpěstků. Na které nikdo nevydělal ani neprodělal a z níž měly obě strany plotu radost.

Také mám ráda zahradu a vše co k tomu patří. Nejvíce času mi zaberou kytičky ,skalka ,mám je snad všude. Když někam jedu a vidím odkvetlé jiné květiny, vezmu pár semínek a každým rokem mi vyrostou, letos mi začínají klíčit květinky z Konstantinek ,jsem zvědavá jak to dopadne. Zdar a zdraví všem zahradníkům.

Eleno, tak jsem si početla o Tvém zahradničení. Asi nejdůležijší, aby to bavilo a nebolelo moc. Máme velikou zahradu u chaty, tráva roste a roste.... Měla jsem krásnou skalku, ale před dvěma léty jsem zrušila, nešlo, krze mé choré ruce. Mám ještě jednu keříkovou, ale ne vždy vypadá ukázkově. Ale miluju boso chodit po zahradě a obdivovat každou rostlinku a mám to tam moc ráda. Díky za Tvé povidání.

Moc hezký článek jsi napsala, Eleno. Já jsem dopadla dle přísloví "odříkaného chleba největší kus". V dětství jsme zahradu neměli, ale já si i na tom pustém dvorku v koutku vydobyla kousek na 1 růži, kosatec a denivku někde ukopnuté. No a pak jsme zdědili domeček s velikánskou zahradou a zvelebovali jsme a pěstovali kdeco a rádi. Když jsem na to zůstala sama, angažovali se zde moji - oba mladí studovaní zahradníci. No a zkouší to teď i syn, chtění by bylo, ale času je málo a já osobně jsem už hodně slevila, už mám jen kytky pro radost. Letos to jaro začalo dost divně, navíc se maká v domečku, takže asi nebudou ani vlastní rajčátka, okurky, dýně aj. Uvidíme napřesrok.

Nemám zahradu na to,abych tam stále sekala trávníky a dřela se na záhonech se zeleninou. Mám ráda kytky,skalničky a kameny. Máme stromy, některé opravdu rozložité a velké,ale nevadí mi na podzim hrabat listí....Na zahradě máme 8 rozmístěných laviček, můžu si vybrat,zda sedět na slunci,ve stínu, zda se budu dívat na kytky tyhle nebo na jiné. Taky máme houpací hadr (hamaku),tak si člověk leží a kochá se kvetoucími/plodícími stromy,strukturou větví a listů,poslouchá se zpěv ptáčků a někdy nedobrovolně ,bohužel,řev sekaček,pil a křovinořezů z okolí....

Zahrádkaření je fajn, ale nesmí se to přehánět. Naše dvě děti mají zahrady, ale nemají čas a babička s dědou mají. Ještě, že ta třetí je až v Děčíně a má zahrádku jen na balkoně. My máme u domu velkou okrasnou skalku, ta mě moc baví. U syna máme zeleninu, keříky a nějaké stromy. Je to ale dobré, mít vlastní ovoce a zeleninu. Nejvíc mi vadí to věčné sekání trávy a běhání se sekačkou. Syn preferuje přírodní zahrádku pro broučky a manžel má alergii na trávu. Aspoň mám pohyb a zatím to zvládám.