Eliška
Foto: Hana Rypáčková

Eliška

10. 2. 2022

Celý rok jsem žila sama bez psa. Začala jsem se zajímat o útulky a dočasné péče. Chtěla jsem poskytnout domov nějakému chlupáči. Zavíraly se množírny a na Facebooku bylo nabízeno mnoho týraných a zanedbaných psů. Jasně, že jsem se zaměřila na pudlíky.

První byl po zemřelé paní z Liberce. Moje rodina byla trochu zaskočena, že si raději neužívám volnosti, a taky měla obavy, že budu mít se starým a nemocným psem starosti. U dočasky se za mne přimlouvala kamarádka Eva. Zviklala mne vzdálenost i námitky dětí. Obrátila jsem se na nejbližší dočasku u Písku. Mohla bych se snáze s pejskem seznámit. Adámek, nechtěný tuláček, pochroumané pudlinky z množírny a další a další mnou žádaní chudáčci byli k mání jen do domečku se zahrádkou, ne do paneláku, a nejraději k druhému pejskovi. Asi i můj věk byl překážkou.

To se opakovalo 24 krát! Až v květnu na mé narozeniny mi poslali z Psího štěstí za Prahou fotku rezaté feničky. A chtěli fotky našich už nežijících pudlíků. Poslala jsem obrázky hýčkaných psů Filipa a Vendy - všude s námi, na horách v lázních, u vánočního stolu... A to zabralo. Za tři dny jsem si už domů vezla Elišku. Děti slíbily, kdyby něco... Líbila se všem. Čerstvě kastrovaná 5-7 let stará mamina, s deseti vytrhanými zuby, která jen v kleci rodila roztomilá štěňátka. Ani jméno neměla. Říkám jí Eliška, Lištička, Bezzubka a Upírka.

Nejprve to byl ustrašený bojínek. Nic neznala. Ale brzy pochopila, že fuj se dělá venku a mističku s jídlem jí nikdo nevezme. Učila se chodit na vodítku s dvojím jištěním, protože bojínek je útěkář. Lekne se a uteče. Něco bouchne, přikrčí se k zemi. Učila se rychle, do výtahu, po schodech, seznamovala se s lidmi a pejsky. Hodně se naučila od kamarádky psa. Jak se napít z potůčku,víčka lahve, jak hledat  pamlsek v čmuchacím koberečku, běhat radostná kolečka a chytat míček. Velmi ke mně přilnula a hlídá si mě, chodí spolehlivě na volno a na přivolání přiběhne. Teta z dočasky by ji nepoznala. Je sebevědomá, už si nenechá nic líbit a na otravy zavrčí i zaštěká. Prostě žije jako ostatní pejskové, kteří jsou v rodině od štěněte. 

domácí mazlíčci můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 41 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Daniela Řeřichová
Moc hezký příběh. Myslím, že jste si souzené a přeji, ať vám to kamarádství co nejdéle vydrží.
Dana Puchalská
Hani.Eliška je už teď v Tvojí péči naprosto spokojená a rozdíly jsou doopravdy vidět. Tak ať je vám děvčata jen a jen dobře.
Miloslava Richterová
Vám i Elišce přeji hodně dalších krásných a radostných dnů:-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?