Dezinformací na českém internetu přibývá. Věří jim především lidé starší, z menších měst a s nižšími příjmy
FOTO: Ingimage

Dezinformací na českém internetu přibývá. Věří jim především lidé starší, z menších měst a s nižšími příjmy

17. 5. 2021

Počet lidí, kteří se již setkali s dezinformacemi a fake news, stále roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se již někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti, tedy o 11 procent více, než ukázal výzkum v roce 2019.

Vyplývá to z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části zaměřené na šíření dezinformací, na které již druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere.  Cílem této části studie bylo stejně jako v loňském roce zjistit základní data o vnímání fake news a dezinformačních webů v českém mediálním prostředí. Výzkum přitom vycházel z přirozené intuice toho, jak tyto pojmy vnímá česká veřejnost. Cílem tedy nebylo definovat, co jsou fake news či dezinformační weby.

„Počet lidí přicházející do styku s dezinformacemi roste také částečně i kvůli rostoucí míře povědomí o tomto fenoménu v české společnosti,“ vysvětluje Josef Šlerka z NFNZ.

Nejčastěji se lidé setkali s dezinformacemi náhodně, v příspěvcích na sociálních sítích, případně tak, že je sdílel někdo z jejich kontaktů, nebo je četli v komentářích na sociálních sítích či zpravodajských webech.

„Meziročně také zesílily obavy české internetové veřejnosti z masivního šíření dezinformací i obavy z toho, že lidé sami nedokážou v médiích rozeznat, co je pravdivá a co nepravdivá informace,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.

Výzkum rovněž ukázal zajímavé generační rozdíly. Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % vs. 54 % průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.

Stejně jako v loňské studii se výzkum zaměřil také na to, jak jsou některé „příběhy“ šířené tzv. alternativními zpravodajskými zdroji úspěšné u české veřejnosti. V rámci letošní studie byly vybrány čtyři takové „příběhy“ – dva stejné jako v roce 2019, dva nové. Oproti výzkumu z roku 2019 jsem doplnili dva narativy, které se netýkají přímo politiky, ale naopak zdraví a aktuální situace. Oba patřili mezi hojně zastoupené na serverech, které šíří konspirace. V případě koronaviru jsme zvolili zcela konkrétní konspiraci, nikoli obecně otázku původ koronaviru. Takto zvolené otázky nám umožňují přesněji pochopit ty, kteří s touto konspirací operují.

 „Na základě úspěšnosti těchto 4 konspiračních příběhů lze odhadnout, že v české internetové veřejnosti existuje jádro přibližně 12–16 % lidí, kteří takovýmto dezinformacím a konspiracím věří. Mezi nimi převažují především příslušníci starší generace, lidé z menších a středních měst a lidé s nižšími příjmy,“ komentuje výsledky Josef Šlerka z NFNZ.

Čtyři příběhy

Nejvíce  se z testovaných výroků v české společnosti rozšířila informace, že „koronavirus byl uměle vytvořen v laboratořích díky financím Billa Gatese“. Tu zaznamenalo v médiích 62 % české internetové populace. S výrokem samotným pak souhlasí (určitě ano, spíše ano) zhruba 16 % české (internetové) veřejnosti, 62 % vyjádřilo svůj nesouhlas (určitě ne / spíše ne), zhruba pětina dotázaných uvedla, že neví, není si jistá. Největší část české populace vnímá tuto informaci za záměrnou dezinformaci (40 %).

Druhou nejrozšířenější z testovaných informací byla informace o negativním dopadu 5G vysílačů na lidské zdraví: „Vysílače 5G signálu mohou mít významně negativní dopad na lidské zdraví“. Tuto informaci zaznamenalo v médiích 53 % české (internetové) veřejnosti. Podíl těch, kteří souhlasí s tímto tvrzením, je zhruba stejný jako v případě prvního výroku o Billu Gatesovi (tedy 16 %), podíl těch, kteří nesouhlasí, je však o něco nižší (55 %), zatímco podíl nerozhodnutých či těch, kteří nevědí, je o něco vyšší (29 %).

*Zdroj: NFNZ / Nielsen Admosphere, N=1040, internetová populace ČR 15+, ČNP, říjen-listopad 2020

Výrok „Nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy je ve skutečnosti záměrně řízená Evropskou unií“ zaznamenalo v médiích 44 % dotázaných, přičemž 29 % se domnívá, že jde o záměrnou dezinformaci a 28 % s tvrzením souhlasí.

Čtvrtým testovaným výrokem, se kterým se internetová veřejnost z daných čtyř „příběhů“ v médiích setkala nejméně často (36 % z dotázaných jej zaznamenalo), je tvrzení, že „dezinformace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros“. 12 % se domnívá, že jde o pravdivé tvrzení, 30 % to považuje za záměrnou dezinformaci.

Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1 040 respondentů internetové populace 15+.

 

Naďa Straková, Nadační fond nezávislé žurnalistiky

 

 

 

 

 

dezinformace internet
Autor: Redakce
Hodnocení:
(3.3 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
Někdy si pročítám názory čtenářů i60.cz a nevím jestli náhodou omylem nečtu sputnik, nebo pravý prostor. Často mě to od čtení i60 na delší dobu odradí a nutně mi přichází na mysl, že tvrzení, že senioři jsou nejčastější oběti dezinformací, bude zřejmě pravdivé.
Martin Vrba
Paní Skopanová, píšete: „Teprve po Listopadu 89 se k nám dostaly informace z více zdrojů a my se za pochodu učili oddělit zrno od plev.“ konec citace.“ Tak to rozhodně nebylo, tak dlouho jsme „na suchu nebyli“, mnoho lidí tady umělo německy - u nás doma se pravidelně poslouchala Deutsche Welle - táta všem rovnou přímo tlumočil. A ti, co neuměli, tak pro ně vysílaly zahraniční stanice v češtině a slovenštině několik hodin denně, každý uměl na stupnici najít, kde je Svobodná Evropa (silně rušena) a Hlas Ameriky a BBC a s dobrou mnoha prvkovou anténou a zesilovačem šlo dokonce až v Praze přijímat západoněmecké televizní stanice a v Bratislavě a v okolí šla chytat Vídeň na technické úrovni jako ČT1 a ČT2.
Olga Škopánová
Pane Kozelský schopnost porozumět informacím tady nebyla ani před 32 lety protože každou informaci musela schválit strana a vláda. Teprve po Listopadu 89 se k nám dostaly informace z více zdrojů a my se za pochodu učili oddělit zrno od plev. S nástupem Internetu se dezinformace dostaly na ještě vyšší level. Vždy bychom ale měli používat zdravý rozum, své znalosti a životní zkušenosti. A pak myslím se dokážeme všem těm hoaxům a fake news ubránit.
Josef Mašek
v registraci místo PŘÍJMENÍ máte uvedeno PŘÍJMĚNÍ což je gramaticky špatný termín a nedotazujete se v Portále pro seniory na jejich věk....už tyto indicie mě 71letého seniora mi napovídají, že váš portál může být kromě jiného i DEZINFORMAČNÍ
Pavel Kozelský
Dezinformace? Vždyť na to mají vlády zřízené celé agentury a šíření pitomostí a polopravd je nástrojem k ovládání davu používaným od starověku. V moderní době ještě účinněji za pomocí Internetu a jeho sociálních sítí. Jde o účinný nástroj silového ovládání státu. Bohužel naši troubové ukazují, že se nenaučili základy a chtějí používat moderní nástroj bez znalosti základních principů, což se poté v diskuzích toho co vypustí mezi lid ukazuje v celé dvě nahotě. Celkově lze říci, že úroveň vzdělanosti a schopnosti posuzovat a vyhodnocovat tj. Pracovat z informacemi za posledních 32 let notně upadla, k penězům a moci se dostali hlupáci používající získanou moc hloupě vůči nám ostatním ať ji ž chytrým, moudrým, nebo rozumným.
Antonín Nebuželský
Chtěl jsem taky něco, ale vše už bylo řečeno :-))
Olga Škopánová
Paní Kosťunová dle mého názoru limity fyzické (schopnost vykonávat práci) a limity mentální (schopnost porozumět informaci ) nelze od sebe oddělovat. Vám ovšem nevadí diskriminace na základě limitů fyzických (vyhazov z práce) ale na základě limitů mentálních ano (viz zmíněný průzkum). Můj názor je ten, že výše těchto limitů je vysoce individuální a že pro hodnocení osoby by nikdy neměl být kritériem věk ale vždy odvedená práce a schopnost orientovat se v problému.
Olga Škopánová
Já myslím, že situace zase není tak katastrofální, abychom nedopadli jako v USA, kde je zakázáno říkat, že žena je fyzicky slabší než muž.
Soňa Prachfeldová
Tuto nesnášenlivost, až nenávist k seniorům vytvářejí média jednoznačně. Stýkám se i s mladými lidmi a nesetkala jsem se nikde s drzostí, nebo jiným ošklivým chováním. Ať je to , kde je to. Kdo pak vytváří to štvavé prostředí , dá se říci ve všech směrech .
Olga Škopánová
Paní Kosťunová když jsem se před časem pozastavovala nad diskriminací seniorů v práci napsala jste mi, že to je vlastně v pořádku protože všichni máme své limity. Čili i v přijímání informací máme své limity.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%