Starodávný Egypt zanechal dalším civilizacím dva ideály ženské krásy: Kleopatru a Nefertiti. Zatímco o té první se toho ví hodně, o té druhé velmi málo. O Nefertiti, která žila v době Nové říše ve 14. století před naším letopočtem, byly přesto sepsány desítky románů, stovky odborných prací a uspořádáno mnoho výstav. A to je její tvář známa jen 100 let.
Její, dnes slavnou, 48 centimetrů vysokou bustu, na níž je tato panovnice zobrazena s vysokou modrou korunou, objevil 6. prosince 1912 v domě sochaře Thutmose v egyptské Amarně (ve starověku Achateton) tým pod vedením německého egyptologa Ludwiga Borchardta. Dnes je tato 3400 let stará kolorovaná busta s nezvykle jemným obličejem a pouze pravým okem k vidění v berlínském Novém muzeu.
Podobizna krásné Nefertiti vyvolává již od roku 1924, kdy byla v Berlíně poprvé vystavena, spor mezi Německem a Egyptem. Káhira tvrdí, že její vývoz do Německa v roce 1913 byl ilegální, a požaduje ji zpět. Podle Berlína, který se tento vápencový artefakt bojí Káhiře i jen zapůjčit, byla vyvezena na základě Borchardtovy dohody z roku 1913 s egyptským vyšším úředníkem o rozdělení nálezů z roku 1912. Před pár lety byl ale objeven dokument, podle něhož Borchardt Egypťany zřejmě oklamal a bustu do seznamu zapsal jako bezcenný sádrový odlitek.
Jak skončil ideál krásy?
O životě Nefertiti, jejíž jméno v překladu znamená "nádherná žena přichází", se toho moc neví. Jejím otcem byl údajně významný královský úředník (na čas se v pozdním věku stal i faraonem) jménem Aje. Nefertiti byla drobnějšího vzrůstu, možná s hnědýma očima a mírně světlejší pleti. Pravděpodobně měla přirozeně vlnité černé vlasy.
Kráska byla manželkou egyptského faraona Amenhotepa IV., jenž se později přejmenoval na Achnatona. Měla s ním šest dcer, a jelikož panovníkovi nedala mužského potomka, po narození šesté dcery její vliv upadal a kolem roku 1336 před naším letopočtem náhle zmizela. Ani o její smrti se nic neví. Pomocí analýzy DNA se v roce 2010 dokázalo, že nebyla matkou legendárního faraona Tutanchamona.
Britský archeolog a egyptolog Nicholas Reeves napsal ve své nedávno vydané knize Achnaton, falešný egyptský prorok, že po smrti svého manžela Achnatona se Nefertiti sama stala faraonem (vládla prý jako faraon Smenchkare) a zradila svou zemi tím, že požádala o ruku syna chetitského krále, odvěkého nepřítele Egypta. Chetitský vládce Šuppiluliuma údajně syna Zannanza do Amarny vypravil, ten byl ale nejspíš zavražděn. Podle Reevese je možné, že podobně zřejmě dopadla i Nefertiti, protože pro Egypťany se stala její zrada nestravitelným soustem.
Busta je nejspíš pravá
Podle italských vědců je Nefertitin jemný obličej na slavné bustě asi výsledkem závěrečné úpravy, podobně jako se retušují fotografie modelek. Podobizna má prý pod nánosem barev nižší vrstvy, v nichž je Nefertiti zachycena naturalističtěji, včetně například vrásek smíchu kolem úst.
Podle historika umění Henriho Stierlina, který hlavičku panovnice zkoumal čtvrt století, se dokonce jedná o podvrh. Busta podle něj není stará 3400 let, ale jde o kopii z roku 1912, a vznikla z podnětu Borchardta. Tuto hypotézu však v posledních letech většina odborné obce odmítla a potvrdila autenticitu busty.