Foto: Soňa Prachfeldová

Moje zahrada aneb Komu se nelení, tomu se zelení

22. 5. 2021

Jsem zahrádkářka. Už od svých dětských let, kdy jsme měli dům ve městě, ale k němu jen dvorek. Děda mi vyráběl spoustu truhlíků, které jsem osazovala vším možným. Také jsem již tehdy přitáhla domů kdejakého ratlíka. Obojí mi zůstalo dodnes.

Můj příběh

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Potůčková 22.5.2021 11:47

Soni máš zahradu moc hezkou! Je za tím al spousta času a práce. Ale ta radost jistě za to stojí. Díky za krásné fotky.

Hana Šimková 22.5.2021 11:44

Když jdu na procházku s pejskem, dívám se do všech zahrad a trochu závidím i když vím že to pro mne už není. Když je zahrada krásně upravená, tak se zastavím a kochám se. Jenom pejskovi se to zastavování moc nelíbí.

Daniela Řeřichová 22.5.2021 11:22

Soňo, díky za krásné povídání a krásné fotografie. Naprosto rozumím té tiché radosti, když je vypleto, zalito a člověk si sedne se zelenými prsty na zápraží a kochá se západem slunce.

Naděžda Špásová 22.5.2021 11:11

Soni, ty máš krásnou zahradu a Mysty to doplňuje. My máme zahradu v pronájmu, ale taky tam jezdíme moc rádi. :-)

Marie Ženatová 22.5.2021 11:08

Milá Soničko máš to skutečně nádherné a přímo obdivuhodné*. Vím moc dobře co to dá všechno přímo mravenčí práce, ale znám i tu zaslouženou radost.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková