Vzory kolem nás

Děti jsou upřímné a velmi učenlivé. Směji se když čtyřletý vnuk dává povely pejskům, jen to komolí a psi shovívavě poslouchají.

Krásně napsáno. Osvěžilo.

Ty dětské přebrepty jsou krásné : "okomimitá, okomimitá" - já vůbec nevěděla, co to je. Pak jsem zjistila, že jde o lokomotivu :) :) :)

Krásné ! I já mám zapsáno dost velké množství toho, co vyplodila má vnoučata. Když jsem se třeba ptala jedné z mých prostořekých vnuček, jak na cosi přišla, tak jsem obdržela odpověď, že to ona pšece né, to její mozek !

Martine, to se vám povedlo... děti jsou dokonalý, jen s vnoučatama si to víc vychutnáme :-)

Jo – děti jsou jen naše kopie a některé jsou už mazanější, než my a dokonce více, než naše jinak hodné jejich babičky. Babička: „A po kom jsi Adélko tak chytrá, po tátovi (její syn) nebo po mamince (snacha):“ Adélka (4): „Po nikom babičko, to jsem se já sama tak „NACHYTRALA.“ To slovo „NACHYTRAT“ už od té doby patří trvale k našemu rodinnému pokladu i se závazkem, že už takové sugestivní otázky se dětem v našem rodu nebudou nikdy dávat. :) Nejvíce zjistíte, jak vás vaše děti poslouchají, když si myslíte, že jsou zabráni do hry, když si jdou od vás vyzvednout do kasičky za sprosté slovo 5 Kčs. A že už jsou na tom s humorem na správné cestě jsem poznal u naší vnučky (12): „Dědo, potřebovala bych koupit dárek k narozeninám kamarádce, nemohl by jsi říct několik sprostých slov babičce tak asi za 50 Kčs, ona mi určitě taky pak něco přidá?“ a chrastila kovovou kasičkou..Bez nadávek jsem jí dal za tu vtipnou prosbu celou stokorunu, aby věděla, že humor má větší cenu, než sprosťárna. :)

Naprosto dokonalý závěr!!!... a máte ve všem pravdu...děti nás nasávají jak houby, když se člověk zapomene, tak se mu to hned vrátí :-) např. v autě na křižovatce: Tak jeď ty magore...i když nevyslovují dobře, tak sprostá slova vysloví na veřejnosti vždy jasně a srozumitelně a dostatečně nahlas... Televize má taky velký vliv, proto pouštím svým holandským vnoučatům, když jsou u mě na hlídání, výhradně české klasické pohádky, žádné žbluňk a kuňk...a můžete mi věřit, že je to strašně baví a vždy se naučí nějakou užitečnou českou větu...ta poslední byla: Už se práší za kočárem z Pojďte pane, budeme si hrát :-) a to říkají teď všude.

Oč krásnější byly "přebrepty" našich dětí,nezatíženými dnešními kreslenými filmy. Můj syn se dožadoval od dědy - ozabáče(správně pohrabáč) - a přišla paní isponožka(listonoška),nó není to krásné a traduje se to už 50 let.