Kecky, tenisky, sneakersy. Každá generace jim říká jinak, ale jsou věčné

Ať takovým botám říká každý trochu jinak, to je pro mne druhořadé. Na prvním místě je pro mne pohodlí, pak určitě vzhled. Když si sebe jako seniorku představím v letních šatech, sportovní boty se mi k nim nelíbí. U mladé slečny je to něco jiného. Pokud tedy mohu, obléknu letní kalhoty a pak už s radostí nazuju své tenisky - botasky, pohodlné, s paměťovou pěnou uvnitř od firmy Skechers. Bohužel, Baťa takové neměl.

Moje babička ve svém pokročilém věku nosila nízké a říkala jim plátěnky.

Tak já se domnívám, že je potřeba si v té obuvi udělat pořádek do doby, než si obujeme všichni jen ty, které určitě neprošoupáme. Těm vysokým až na lýtka se říkalo INVAZKY. Těm jen těsně nad kotníky s gumovým kolečkem – krytem kotníku jako u invazek, se říkalo kecky. Těm pod kotníky lehounkým s celým vrškem z plátna se říkalo JARMILY.(Ty patřily k cvičebnímu úboru a musely být bílé, tak jsme je natírali bílou kašičkou ze školní křídy) Těm pod kotníky s gumovou špičkou a s celkově pevnější konstrukcí z gumy kolem dírek pro tkaničky a solidnější podrážkou se říkalo TENISKY. Těm, které měly už dokonalejší konstrukci – i měkkou konstrukci uvnitř boty – tak příjemnou a měkkou a snad i zdravou pro nohu jsme začali říkat BOTASKY (to jen v Tuzexu se daly koupit Adidasky, Pumy, atd.) Pak se začaly vyrábět sportovní boty kvalitní na vysoké úrovni všech značek a u Vietnamců i za pár babek, kde se na nich podíleli jak lékaři, tak technologové a návrháři a v těch se našim nožkám žije jako v pokojíčcích pro mimika a tak si své nohy nechávají hýčkat celé generace - jak mladí, tak i dříve narození. Na trempy se ale nosily (pokud si to pamatuji správně) hlavně KANADY a kdo je neměl, tak nějaké pracovní vysoké pevné boty a také velice oblíbené a nezničitelné PIONÝRKY alias TRAKTORKY, protože plátěné boty nejsou dobré do lesa – moc by nevydržely a tam je potřeba mít i dobrou i neklouzavou podrážku – jako od „traktorku“ a opravdu mít nohu dobře pevně fixovanou proti vyvrknutí. Tak to bylo za nás – jsem ročník 51. (Já jsem se svým modelem tenisek, který jsem popsal v příběhu „Poslušné tenisky“ https://www.i60.cz/clanek/detail/28337/poslusne-tenisky na trhu zatím neprorazil – tak ten jsem do soupisu nezahrnul – i když to obuv by byla velice vzdušná – kdo to nečetl, tak ať se začte a pomůže mi to propagovat) :)

Kecky a tenisky byly různé boty: tenisky jsou pod kotníky, kdežto kecky byly nad kotníky a v místech kotníkového kloubu měly gumové chrániče (nebo ozdoby). Mimochodem, název kecky zřejmě pochází od značky Keds.

Zásadně nenosím, potí se v tom nohy. Nelíbí se mi to k šatům. Ať si každý nosí co chce. Vadí, že v módních stránkách časopisů se kecky uvádějí jako tenisky.

Mám pocit, že botasky se říkalo botám pevným, koženým (vyráběným v Botasu), ne plátěným ... Kecky plátěným kotníkovým a tenisky plátěným nízkým, ale je to fuk - boty jsou to pohodlné a díky různým barvám i hezké. No, a moje mládí byly jarmilky :-)

Já říkám botasky.