Zdravotní gramotnost je v Česku nízká, lidé chodí k lékaři pozdě

Já jsem k lékaři také nikdy moc nechodil. Až teď, co jsem starý, tak dbám na to, abych chodil na preventivní prohlídky. V mém věku už si nemůžu dovolit cokoliv podcenit. Navíc jsem si našel novou obvodní lékařku na https://www.moje-doktorka.cz/ , která je milá a vstřícná, tak nemám strach k ní chodit.

Povedený, nic neříkající článek. :-( Obecné žvásty. Promiňte paní autorko, ale to jsou jen obecně známé informace. Ano, každý z nás by se měl starat o své zdraví, ale v seniorském věku už k tomu potřebujeme i nějakou tu odbornou pomoc. A ta mnohdy není přístupná, najít lékaře, který má o pacienta skutečný zájem, je někdy - většinou nadlidský úkol. A poradit vnoučatům, to asi ještě ano, ale radit cizím dětem, to by člověk mohl tvrdě narazit.

:-) Zapomněl jsem na obecné přitakání paní Doušové a s tím související dotaz paní autorce M.A.Š.: Vše a nic neříkajících terminologických sousloví máme jako lejn v septiku; co vlastně ráčí být v náležitých souvislostech ona zdravotní gramotnost? :-)

Dikce článku je odpudivě podsouvavá volně loženými argumenty typu jpp, obrázek odbornické komunikace o čemkoliv.

Spousta lidí žije nezdravě, doporučení lékařů nedodržují... Na druhé straně má někdy pacient strach říci svému lékaři, co jej opravdu trápí. Miluju žvásty typu : to je už věkem, co byste chtěl při takovém zaměstnání, vemte si něco od bolesti, to přejde samo apod. A ke specialistovi? Po mozkové příhodě jsem se měla do týdne hlásit na neurologii - do domácí léčby mne propustili 8. června, když jsem se chtěla domluvit na neurologii na kontrolu, tak nejdřív koncem září... Naštěstí mám praktika, který, ač ve velmi pokročilém věku (80 let), dokáže pomoci. Samozřejmě tolik, kolik je v jeho silách.

Nemyslím, že jsme zdravotně negramotní, ale poučení, že u lékaře nemáme otravovat a vysedávat. U mé obvodní doktorky je to vždy na 3hod. čekání a když přijdete později ,tak vás ani nevezme, protože je tam jen do 12hod. Hodně lékářu šlo do důchodu a sehnat zubaře je skoro nemožné a jinde stejně musíte počítat ,že když Vás vezmou ,tak za 3měsíce nejdříve. Ne nemám dobré zkušenosti s dnešními špatně mluvícími ukrajinskými lékaři. Také mladíček doktor,je někdy tak bezradný ,že je mi ho někdy skoro líto a tak se raději snažím moc lékaře nevyhledávat. Jen opravdu, když to jinak nejde a pak, děj se vůle boží.Na něco umřít musím........

Péče o vlastní zdraví je úkolem jednoho každého. Na druhou stranu výrazně ubývá praktických lékařů a stomatologů z důvodu odchodů do důchodu a objednací lhůty u specialistů všeho druhu nezřídka přesahují čtvrt roku. Statistika je hezká věc, ale neodráží důvody toho, proč nejsme zdraví do vyššího věku - vyšší hranice odchodu do důchodu, stres ze zvýšených požadavků zaměstnavatelů atd.

Sehnat dobrého lékaře - to je první úkol. Druhý problém je, že i sebelepší lékař má k dispozici pouze "léky", které poškozují zdraví - říká se tomu nežádoucí účinky. Tak nastává dilema - jít, či nejít k lékaři? A existuje vůbec lékař, který má snahu pomoct, nebo jen plní přání farmaceutických firem?

Dneska je člověk rád když vůbec nějakého lékaře sežene.

Bohužel to ale tak v dnešní době nevypadá ....