Jazykový koutek 3

Jano, trochu jsi mě nahlodala. Opravdu to není snadné. Ale když mně to „mou“ strašně vadí. A pochybuji, že autor textu se nad tím zamýšlel. Takže navrhuji kompromis: primárně je to chyba, sekundárně být nemusí. :-)

Zaujalo mě, co píše Marcela o užívání zájmen v písňových textech. Mně přijde obojí použití správné. Zájmeno "mou" se pro mě vztahuje k interpretaci písně. Nevlastním ji, jen ji zpívám. "Svou" tady vnímám jako výraz spojený s vlastnictvím. Ale to je jen můj osobní pocit, nikoliv ověřené pravidlo.

Marcelo, dobrá připomínka. Matuškova Tereza má dvě varianty – správnou a špatnou. Když ji slyším v rádiu, vždy si tipuju, která to bude. Jak se hledí na básnické texty, nevím.

Ano i já používám někdy špatnou variantu, uvědomuji si svoji chybu.

Ve škole jsme se s žáky prvního stupně zájmeny můj, svůj... podrobněji nezabývali, a tak jsem tentokrát přemýšlela o správnosti užití v textech známých písniček. V nahrávce z šedesátých let zpívá W.Matuška "Tereze", že ... do větru zpívám píseň mou... Karel Gott v C´est la vie ... až jednou budu u konce mé písně... /Zatím mne jiné texty nenapadly/. Je to snad chyba nebo v básnických textech se na užití správných zájmen tak přísně nehledí?

Děkuji podruhé. Martino, souhlasím. Váš/vaše se připouští u reklam, ač je chápáno jako chybné. :-)

O tomhle jsem nikdy nepřemýšlela, tak ani nevím, jestli "svůj" používám správně :-)

Věro, díky za zvolení tohoto tématu. Ve sdělovacích prostředcích i jinde teď velmi často slyším špatně použité zájmeno svůj. Mým uším se to nelíbí. je to tak časté, až jsem se začala obávat, že chybuji já.

Někteří mého muže znáte. Nehádáme se, nedáme na sebe dopustit. Nejsme svoji. Občas přemýšlím, co by nastalo, kdybychom žili coby manželé. :-)

Děkuji vám. Vzpomínám si, že mě před časem zaujal a potěšil fejeton rozhlasového redaktora Pavla Tumlíře. Měl název „Kam se podělo zájmeno svůj?“ :-)