Co s vřeštícím dítětem v tramvaji?

Zkušenost říká, že neplést se do cizích záležitostí. Ale na zastávku MHD přišla matka s malým chlapcem, ten vyváděl a ona trpělivě snášela nechtíc dělat rozruch. Ovšem ostatním to vadilo. Tak jsem se zeptal, jestli smím promluvit na chlapce. Že chápu proč se zlobí a jestli by dokázal popsat jak, trochu nebo hodně moc a tak. Tím byl chlapec vyveden z míry, jiné myšlenky v hlavě a změnil chování. Matce jsem vysvětlil, že jsme měli doma také "zlobivé dítě", dneska hyperaktivní a mám své poznatky. Moc nadšena nebyla představou eskalace v pubertě, ale s uspokojením přijala uklidnění v dospělosti s určitou výhodou prosazení se v kariéře.

:-) Řidič tramvaje byl naštěstí profesionál, okamžitě nechal cestující vystoupit a zavolal policii, zajímavá je ale tendence komentářů k osobní transpozici stručně popsané situace, viz Dostal a kupř. pí. Prachfeldová. :-) V brněnské Kociánce byl chlapec, který asi ve třech letech při domácí zabijačce na dvoře uklouzl a sedl do vřelého sádla v kbelíku. Za ukrutného řevu přiběhl za matkou, která mu vynadala, že se počural, a vlepila mu pár pohlavků, než pochopila, co se stalo...

Opilci bych zavolala záchytku a rotvailerovi odchytovou službu.

Nevšímala bych si ho a nenechala se vyvést z míry. To dítě momentálně stejně neposlechne a když nebude vzbuzovat pozornost ,utichne.

:-) :-) Takže k cvičně banálnímu tématu jsme se vyplkali, teď bych prosil návrhy řešení situace, kdy se v tramvaji pozvrací opilec a vřeštět začne jeho rotvajler bez náhubku. :-) Byl jsem při tom. :-) :-)

Řvoucí děti mě lezou na nervy asi jako každému, ale jak se psalo níže, nemůžete soudit, když neznáte situaci v rodině. Navíc - dle mých zkušeností dítě může být už unavené, hladové, třeba i s teplotou, tekže bych se moc přimlouvala za trochu pochopení pro oba (matku i dítě). Dítě totiž obvykle není "spratek, co dělá nachvály", dítě za to v podstatě nemůže. Může za to matka, která ho neumí utišit - třeba by totiž stačilo docela málo...

:-) Zdarma poskytnu radu se solidní zárukou účinnosti: Řvěte na řvoucí holátko jako tygr, dítě se ztiší, ale pohoršeně často začne řvát matka, že naděje rodu má lehkou mozkovou dysfunkci, nově ADHD. :-) :-)

Poruchy nekterych deti se opravdu projevuji krikem, nepomuze ani domlouvani ani odsuzovani matky, takova si se svym ditetem uzije starosti nad hlavu proto radeji vystoupit a pockat na dalsi spoj pokud se to neda vydrzet.

V takovém případě se vždy snažím nějak zmizet, jít do jiné restaurace, jet jinou tramvají. Bohužel slušný musí ustoupit před neslušným.

Je to těžká situace a když vidím, že se rodiče snaží dítě uklidnit a zabavit, tak se nedá nic dělat, musí se to vydržet, zažili jsme to s dětmi nebo vnoučaty určitě všichni...tady v tom případě souhlasím s Jitkou Haškovou, že zde byl problém v matce...