Nikdy paneláku neříkej "nikdy"
FOTO: Julie Vargová

Nikdy paneláku neříkej "nikdy"

19. 8. 2021

Za mých mladých let, kdy jsem s rodiči žila v bytelném cihlovém tříposchoďovém domě, ve městě, kde se prý kvůli nadmořské výšce nesměly stavět paneláky, jsem hrdě prohlašovala, že v takovém panelákovém kurníku bych nikdy bydlet nechtěla.

Jak to už život umí zařídit, na vlastní kůži jsem se přesvědčila, že člověk opravdu nikdy nemá tvrdit, že to nebo ono nikdy neudělá. Již dvacet let bydlím na sídlišti v panelovém domě obklopená stejnými typy staveb. Jinými slovy, panelák, kam se podíváš.

Kdysi mi kdosi tvrdil, že paneláky jsou výmysl komunistů. Jenže v jedné francouzské kriminálce, myslím, že v Sicilském klanu, kde na konci děje Jean Gabin zastřelí Alaina Delona, jsem nesledovala jen smrt postavy ztvárněné pohledným hercem, moji pozornost upoutalo prostředí provedené vraždy: předměstí Paříže, zablácené prostranství lemované dlouhými panelovými domy. A ejhle, ne všechno negativní, co se připisuje našemu minulému režimu, má kořeny u nás. Z různých zdrojů se dočteme, že první panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1. světové válce, v Německu v roce 1923 a první blok panelových domů byl postaven v roce 1939 v Paříži – určitě ten, před kterým Alain Delon v roli zloducha prožil poslední okamžiky svého života.

V České republice se s výstavbou prvních paneláků začalo v 50. letech minulého století. Zatímco na západ od nás se tyto typy domů přestaly stavět v 70. letech 20. století, východní Evropa od těchto domů upustila o dvacet let později. Zájemce o čísla uspokojí například Wikipedie, ve které se dočtou o nejvyšším, nejdelším paneláku, ale i o typech, stavebních postupech a tak podobně.

Pověsti provázející bydlení v paneláku mě nenechaly chladnou, když jsem se ocitla před faktem, že mi nic jiného než 12. poschodí panelového domu v jednom pražském sídlišti nezbývá. Nechuť, obavy z hluku, strach ze závad na výtahu, velká vzdálenost do centra a další a další důvody, proč se z nového bydlení netěšit. Jenže se stalo něco, s čím jsem ani v nejzapadlejším koutku mysli nepočítala: smíření, oblíbení, spokojenost. Nyní na náš panelák nedám dopustit.

Do centra nejezdím, je tam mnoho lidí, stačí mi transport z a do práce. Vše, co potřebuji k životu, mám v dosahu chůze a několika minut: polikliniku se všemi možnými lékařskými ordinacemi, několik lékáren, opravnu elektrospotřebičů, bot, hodinek, poštu, nespočet kadeřnictví, kosmetik, manikérek i pedikérek, zámečnictví, pohřební službu, hřbitov, svatební salón, květinářství, kostel. Nechybějí obchody s drogerií, kosmetikou, keramikou, botami, jízdními koly, osobními automobily. Pobočky bank, spořitelen, směnárny, cukrárny, restaurace, kulturní dům, městská knihovna, bazárky s oblečením, zastavárny, veterinární ordinace, prodejny kdysi zvané Zverimexy, podzemní parkoviště. A pochopitelně obchodní centrum, supermarkety několika řetězců, mateřské, základní a střední školy, centra volného času, hřiště dětská i pro dospělé, stromy, parčíky a hustá síť veřejné hromadné dopravy. Prostranství před domy jsou prošpikovaná zelení, u mnoha vchodů kdosi z nájemníků udržuje květinové záhony, květiny zdobí balkóny, lodžie. Binec se tu také najde, ale ten je u nás leckde. I na třicetitisícovém sídliště se najdou vandalové, počmárané fasády, zničené lavičky, postele a skříně ledabyle pohozené u popelnic. Inu, za vším tímto nepořádkem hledejme jen a jen člověka.

Určitě jsem na něco zapomněla. To proto, že jsem tuto službu nepotřebovala, ale určitě bych za ní nemusela přes půl Prahy. Možná, kdybych si chtěla koupit pistoli pro osobní bezpečnost, nebo kulovnici pro lov divokých prasat, musela bych mimo naše sídliště. 

Už slyším námitky a vidím kroucení hlavou s poznámkami, jak někdo může vychvalovat bydlení v paneláku, když rodinný domek je k nezaplacení. Já si říkám, ať si každý lebedí v tom, co je mu blízké, milé a dostupné. Se sedmi křížky na krku už jinde bydlet nechci. Možná máme štěstí, protože naše sousedy zprava, zleva i pod námi neslyšíme. Určitě díky novým oknům, opravám domu, jeho zateplení. A nějak jsme se doma shodli na tom, že občanská vybavenost, jak se tomu všemu okolo nás říká, je pro nás v našem věku velmi důležitá. Je totiž snadno dostupná.

„Moje“ panelákové sídliště mi poskytuje mnoho hezkých pohledů. V jeho centru, ale i na jeho okraji. A z 12. poschodí je za krásného počasí vidět daleko do kraje. Jako inspirace k výletům a pozdějším návratům do panelákového bytu.

 

Zdroj:

www.wikipedia.org
https://www.prazskypatriot.cz/praha-ma-pres-padesat-sidlist-panelaky-prezily-predvidanou-smrt/

bydlení Můj příběh
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(5 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Nikdy jsem v paneláku nebydlela.V dětství 4 patrový činžák s lokálním topením buď kachláky,nebo později nafťáky = studený odchov.Pak v nově postaveném státním baráku jako správcovi. Nyní nejlepší - vlastní barák na vsi,konečně po 60 letech mám svůj ! pokoj a neustále mám pocit,že je neděle....
Irena Mertová
Ještě bych chtěla dodat, že moc záleží na sousedech - někteří dokáží vytvořit ze života peklo. A nevím jak u vás, ale tady běží jedna rekonstrukce za druhou... nechci to zakřiknout, už týden je klid.
Alena Tollarová
Do paneláku jsem se nastěhovala po svatbě a od 1+1 jsme se přes 2+1 "dopracovali" do 3+1. A když přišlo rozhodování, jestli na důchod domeček se zahrádkou na vesnici, kam jezdí autobus dvakrát denně, domeček jsme radši prodali a vylepšili náš panelákový byt. Vše, co "na důchod" můžeme potřebovat, máme v dosahu pěší chůze. Za mě, panelák ano.
jitka schildhabelová
Opravdu pěkně napsané.Já jsem vyloženě panelákové dítě,sama jsem v paneláku vychovala 4 děti a žilo se nám dobře.Připadá mi ale,že v dřívějsí době byli lidé daleko víc ohleduplnější než dnes.Spousta bytů se totiž pronajímá a vlastníci bytů se o kvalitu nájemníků příliš nezajímá,hlavně že jim platí a podle toho to často vypadá.Já jsm si na stará kolena pořídila s manželem zahradu,kde jsme si postavili chatku,trávíme tam v létě téměř veškerý čas a ráda se vracím do svého panelového bytu,kde mám veškeré pohodlí,hlavně v zimě.Je to kompromis,který nám naprosto vyhovuje.Baráček jsem si kdysi moc přála,ale bohužel jsem si ho nemohla dovolit,ale i ,,baráčníci,, mají své problémy,takže jde hlavně o to,aby to člověku vyhovovalo a každému vyhovuje něco jiného.
Irena Mertová
V paneláku je mi dobře, nemusím se o nic starat. Okolí máme hezké, vše dostupné. V domku jsem žila přes 30 let, bylo to pěkné, ale náročné, ale byla jsem mladá, zvládla jsem plno práce i zařizování, manžel zase opravoval, co bylo třeba - a to bylo pořád. Myslím, že na stáří pro samotnou osobu je panelák fajn.
Daniela Řeřichová
Pěkný článek. Moji rodiče měli dům s velkou zahradou v Praze-Modřanech. Mnoho schodů, studená voda, kamna na uhlí. Když tatínkovi amputovali první nohu, museli situaci řešit a s velkým smutkem se přestěhovali do paneláku na Chodově. Nakonec tam prožili poslední fázi života v pohodlí, s teplem a výtahem až k bytu. Všechno má své pro a proti.
Martina Růžičková
Moc hezky jste o panelákovém bydlení napsala a přidala bezva fotky. Vaše sídliště patří podle mě k těm nejhezčím v Praze.
Dana Puchalská
Moc hezky napsáno. Já teď bydlím v paneláku,ale moc ráda vzpomínám na bydlení v secesním domě. I když je to bezesporu komfortní bydlení,tak tam kde jsem vyrostla se mi líbilo víc. Mělo to něco do sebe.
Marie Ženatová
Bydlení v bytě má svoje veliké výhody a těmi je méně práce hlavně s údržbou zahrádky. Já žiji celý život v domečku, tu práci kolem něho zvládám, ale kdož ví jak asi ještě dlouho...? Ale zatím mám kolem sebe velmi dobré, milé, obětavé a přátelské sousedy na klidné ulici - takže jsem také naprosto spokojena...
Margita Melegova
Kdo chce bydlet v dome at bydli a to jsem si myslela ze bez domu a zahrady nepreziju, a to si uz 5 let uzivam zivota v koupenem panelakovem byte, sice bez balkonu ale naprosto spokojena.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.