Hlavně zdraví...

Ráda čtu vaše články. Všechny jsou ze života a vane z nich člověčina. Těší mě, že jsme každý jiný, život je mnohem barvitější a zajímavější. Už jako dítě jsem nesnášela rodinné sešlosti a trávila jsem je na půdě, kam se muselo přes babiččinu kuchyň. Přestože ona měla společnost moc ráda, nikdy mě neprozradila. Nicméně "sešlost" mě tak jako tak nemine. Už teď si mě nenápadně, ale jistě, podmaňuje. :-)

Moje rodina není velká, ale nebydlíme ve stejném místě. Na rodinná setkání se těšíme, většinou je spojíme s oslavami členů.

Nemusím velké rodinné sešlosti, je nás čím dál víc, ale nakonec mám z nich hezký pocit.

Ne všechny dobré úmysly se povedou.... Hlavně zdraví. ☺

Bezva, rozumím Vám, Hanko….:)

Nepotrpím si na slavení,to mne bavilo tak do těch 30 let,pak už ne,ani Vánoce ,co děti šly po svém, neprožíváme bůhvíjak.Kytek mám plnou zahradu,kochám se u zdroje,a v zimě mi stačí africká fialka.... Tak nějak si vystačíme sami s manželem,připomeneme si výročí,a jen tak se radujeme ze života a ze světa.

Sklenička rybízu by mě taky potěšila. Kouřit jsem přestala v srpnu před 25 lety. Cigaretu bych si už nedala. Jednak nemám potřebu, natož chuť, jednak bych se bála, abych se ke kouření nevrátila.

Nemají to ti chlapi s námi lehké. Hezké čteni.

Moc milé, s jemným humorem, ze života. Vaše články jsou mi velmi sympatické, protože přitakávají radosti a lásce.