Nejčastěji si lidé objednávají espresso. Jinými slovy presíčko, preso, někteří experti říkají prso. Kávu už nedělají kuchaři ani číšníci, nýbrž baristé. Jde o profesi, kterou starší generace dříve neznala, nyní má baristický kurz kdekdo. Příprava kávy se stala vědou. Někomu to vyhovuje, někdo nostalgicky vzpomíná, jak to bylo fajn, když si člověk prostě uvařil nebo objednal turka. Mnozí lidé se v kavárnách cítí lehce bezbranní, protože se v současné obrovské nabídce druhů kávy nedovedou vyznat.
Přibývá však těch, kteří se o kult spojený s přípravou kávy zajímají a dávají to najevo. V kavárnách se zajímají, jakou kávu tam používají, odkud pochází a zda ji například nesklízelo vykořisťované dítě z rozvojové země. Pro některé z nich se káva stala středobodem života, někteří jen zdárně předstírají, že jsou takzvaně in, a kdyby před ně někdo postavil turka, omdleli by ze zděšení. Faktem však je, že v souvislosti s kávou se objevuje spousta mýtů, nepravd a omylů.
Mnoho lidí je například přesvědčeno, že kvalitní je jen káva s původem, ovšem směs, ve které se míchají kávová zrna z různých části světa, je méně kvalitní.
„Směsi se v zásadě dělají proto, aby se dosáhlo co nejvyváženější chuti, kterou si dokážou užít široké masy a také, aby ta káva chutnala stejně, ať si ji dáte dnes, o Vánocích nebo za rok,“ tvrdí Václav Faltus, majitel pražírny Zlaté zrnko. Podle něj samozřejmě záleží na výrobci a jeho preferencích, ale pokud si pražírna dává záležet na kvalitě, bude se kvalitou vyznačovat i směs a velmi často jde o chutnou kávu na každodenní pití.
Dám si espresso, to je nejsilnější káva, dodá mi hodně energie. To si myslí hodně lidí, ovšem není pravda, že právě espresso má nejvíc kofeinu. „Čím déle se káva extrahuje, tím více kofeinu bude kávový nápoj obsahovat. Třicet mililitrů espressa má výraznější chuť a bohatší pěnu, ale méně kofeinu, než například zalévaná káva nebo takzvané velké presso, které není dolévané horkou vodou,“ vysvětluje baristka Monika Matúšová.
Nemá se sladit, cukr kávu pokazí. To je také velmi časté tvrzení lidí, kteří se považují za znalce kávy. Mýlí se. „Je to mýtus,“ říká baristka. „Ochutnávači kávy také nejprve ochutnají kávu bez cukru a pak s cukrem, protože cukr jakoby zalepí chuťové pohárky, které jsou po stranách jazyka a detekují hořkost. Jejich překrytím se například zvýrazní ovocná chuť v arabice. Espresso se cukrem a mlékem určitě nezkazí, protože když devět barů protlačí přes dávku kávy malé množství vody, dostanete nápoj s maximem chutí, což není každému příjemné. Jde jen o to, že cukr a mléko také mohou zamaskovat nedostatky kávového zrna, a proto mnoho lidí pak nemusí vědět, zda pijí kvalitní nebo nekvalitní kávu,“ vysvětluje.
Její názor je však jasný: „Chutě kávy se mění v závislosti na tom, s čím ji zkombinujete a kombinací má snad jeden a půl tisíce. I proto se za studena překapávaná káva využívá i do míchaných nápojů.“
Jedním z nejvíce nesmyslných mýtů ovšem je tvrzení, káva škodí zdraví. Ten vyvrací například gastroenterolog Pavel Kohout: „Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, například Parkinsonově chorobě nebo diabetu mellitu 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobné příznivé účinky jako zelený čaj nebo červené víno. Běžné dávky kávy nejsou ani rizikové co se týká zvýšení krevního tlaku. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení, ale na kofein se rychle vyvine tolerance a tlak se vrátí na původní hodnotu.“
Faktem je, pokud člověk přijde do kavárny, ve které majitelům a personálu opravdu na kávě záleží, setká se s pochopením, ba přímo s nadšením, když se začne vyptávat na vše, co ho zajímá. A je určitě lepší se ptát a dát najevo, že se člověk chce něco dozvědět, než říkat: „Ta káva je nějaká kyselá, to já si v Itálii vždycky dávám latéčko, které je takové ovocnější a nezvedá se mi po něm tlak, tohle vaše presíčko se mi zdá nějaké moc silné.“
Káva totiž skrývá spoustu tajemství a jen lidé, kteří se o ni zajímají opravdu do hloubky, si mohou dovolit o kávě zasvěceně diskutovat, srovnávat ji a kritizovat. Obyčejný, řadový konzument kávy by si měl najít tu svou, která mu chutná, vyzkoušet, jaký způsob přípravy mu vyhovuje a pak se ho klidně držet nebo naopak zkoušet, vyhledávat nové chutě a především se tím bavit. Káva je totiž tak skvělý a zajímavý nápoj, že by byla škoda, nechat si vztah k ní zaneřádit nějakými nesmyslnými mýty.
