Foto: autorka

Když je věk výhodou

26. 10. 2021

Můj příběh Podzimní soutěžení 2021

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Ženatová 26.10.2021 18:21

Díky za pravdivá a humorná slova*

Hana Šimková 26.10.2021 18:04

Naděždo, já nejsem uražená, jenom mě to mrzí

Naděžda Špásová 26.10.2021 17:44

Oprava: přeber

Naděžda Špásová 26.10.2021 17:41

Hano, nemusíš se hned urážet, jo to je taky znak stáří, nedůtklivost. Nemyslela jsem to zle. Tvoje články jsem vždycky ráda četla i přesto, že ty ty moje ne. No nic, přebere si to jak chceš.

Marie Měchurová 26.10.2021 16:14

Omlouvám se za jednu hvězdičku. Naskočila tam před přečtením článku. Jinak dobré - ze života.

Hana Šimková 26.10.2021 15:52

Paní Naděždo Špásová já si nic pod článkem pana Zelenky číst nepotřebuji. Já si píši sama za sebe

Jana Šenbergerová 26.10.2021 14:48

Hanko, popsala jsi ty výhody i nevýhody přesně, a navíc dost humorně na to, aby mi ani nevýhody stáří nevadily. Ty k němu totiž patří, i když by nemusely. :-)

Hana Šimková 26.10.2021 13:52

mi to bylo

Hana Šimková 26.10.2021 13:45

To mám smůlu protože jsem to napsala dříve, ale později mě to bylo umístěné.

Naděžda Špásová 26.10.2021 13:07

Hanko, nebudu se opakovat, něco podobného napsal Jenda Zelenka chvíli před tebou, tak si moje mínění o stáří přečti u něj.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá