Místo nové sedačky výlet. Šedesátníci dávají přednost zážitkům před věcmi

Vysvětlení je jednoduché. Když byli mladí, nesměli či nemohli cestovat. Je mi hodně a pokud mohu vynahrazuji si

Tak to je vážně zajímavý výzkum! Ano, jsme šťastná generace, jen si to musíme sami uvědomit a... dovolit. Naši rodiče to štěstí neměli, naše děti to mají teď hodně těžké. Já si vždy řeknu: co bych měla? A co bych chtěla? Dřív bych volila podle toho, co mám a musím. Teď si toho "musím" snažím připouštět co nejméně. A o to víc si dovolím přemýšlet o tom, co skutečně chci já. A když to jen trochu jde, tak to realizuji.

Všechny věci, které potřebuji, mám a nemám v úmyslu je měnit. Zážitky mi nikdo nevezme ...

Super M Vrba :-))))

Když jsme byli mladí,chtěli jsme cestovat a poznávat svět.Nevadilo nepohodlí,skoro nic člověk nepotřeboval - bydlelo se u rodičů...Ale: nešlo to,mohlo se jen někam,neměli jsme dost peněz.Dnes mne neláká strávit celý den v busu na sedadle a někam jet přes půl světa,pak ležet na cizí posteli buď moc měkké nebo zase tvrdé ,a snášet všelijaká nepohodlí.Jaké komedie jsou s létáním.jaké komedie nyní kvůli covidu....To raději procházím lesem,loukami,kochám se přírodou a jsem doma,ve své posteli,u svého stolu,dám si k jídlu na co mám zrovna hlad.Hmotné věci jako je nějaká sedačka: to je k smíchu - stačí ten nábytek a pod.,co mám a jsem na něj zvyklá. V této době je trendem stále "změna".jen je třeba si přiznat,že každá změna není k lepšímu ! a s tím mnoho lidí nepočítá.

Za mlada bychom chtěli obojí.Zážitky i sedačku.V našich letech nemusíme mít novou sedačku,stará bohatě stačí.Radši si zaplatím pěknou dovolenou.Protože kdoví jak ještě dlouho.....

Elišku držím já a je mi po ní smutno.

Taky radši výlet než novou sedačku :-)

Souhlasím. Krásná fotka, chtěla bych ji na plochu PC. A kdo drží Elišku? A naplánujem něco na červen?

S článkem souhlasím, mám raději zážitky. A akce na fotkách byly úžasné. Ráda jsem si znovu zavzpomínala.