Když se z nevěsty stane snacha, někdy se změní v potvoru

12.39 :-) - ale máte vkus! to je fakt

Byla jsem snachou a ještě nejsem tchýní. Moc ráda bych se dočkala jak snachy, tak i vnoučat, ale .... ne za každou cenu.

Jsem tchýně. A byla jsem snacha. Takže: mladým nic nekomentuji, neradím, neorganizuji atd.

12:34 souhlasím

Neumím posoudit, jak kvalitní jsem byla snacha. Je fakt, že jsem doma i na zahradě udělala první poslední. Když to srovnám s dcerou i snachou. Na druhou stranu, kam jsem to dopracovala. K rozvodu. Takže snad život ženské není o tom, aby se pro rodinu uštvala. Což se mi téměř povedlo. Vnouče jsem si užila. Dcera mi ho ráda dávala, aby si oddychla. Mně děti babičky pravidelně nehlídaly. Tchýně si je brala, jak uznala ona. Když měla chuť a čas, hlídala. A to ať se mi to hodilo nebo ne. Ode mě se čekalo, že se v tu dobu budu věnovat domácnosti. Uvědomuji si, že bydlet sama je úžasné a ty roky po rozvodu si vysloveně užívám. Vnuka jsem hlídala často, nabyla ráda, mladí taky. Je to pryč, už je velký. Myslím, že staří příliš přikládají vztahům váhu. Mně je úplně jedno, kolikrát je vidím, ani nestojím o to, za každou cenu vědět, co dělají, kam jedou, abych se taky vecpala. A není to o tom, že bych je neměla ráda. Tcháni s námi všude chtěli, často k nám chodili, my k nim, byla jsem nešťastná, protože jsme měli nulový rodinný a partnerský život. Jsem sama doma spokojená, nikoho u sebe nedržím a ty děti se ke mně pořád táhnou. Bydlíme hodně blízko, takže hlavně holka sem zaskočí. Kolikrát řeknu, ty jsi tady zase? No a prostě o tom to je, nemontovat se nikomu do života a mít svůj vlastní. Já ho mám, i když jsem sama. Mám plno aktivit, už jsem musela ubrat, plno plánů i do důchodu, a ty svoje děti neřeším, když přijdou pro radu, většinou moje první je, že nevím, zda se poradily s partnery. Já za nimi taky neběhám, co si mám nebo nemám koupit atd. A bydlet bych s nimi nechtěla. I tak.... těch pár zdí mezi námi mi zajišťuje permanentní pohotovost,kdo kdy za mnou s čím přitáhne...

Kdyby tady byla taková co tchýně na obrázku ?... To je můj TYP ;)

Vztahy se musí pěstovat, vždy jde o dobrou vůli na obou stranách. Syn si vzal o jedenáct let starší paní s dospívající dcerou, narodilo se jim společné dítě. Rozvedli se, ale my se dál se snachou stýkáme, respektujeme se.

No jo říkám jen, achtyženy...

Omlouvám se, ale já bych v dnešní polarizované době raději četla článek o tom, jak spolu mohou dvě ženy vycházet a ne je škatulkovat na hodná x zlá a spekulovat o tom, kdo za to může.