Marta - nezvaný host
Ilustrační foto: pixabay.com

Marta - nezvaný host

29. 11. 2021

Martě se zdál zase po dlouhé době dobrodružný sen. Přitisknutá ke skále pod skalním převisem s hrůzou sledovala sesuv hlíny a rachot kamenů valících se odkudsi shora. V okamžiku, kdy si zděšeně uvědomila, že tady může zůstat hezky dlouho uvězněná, se probudila. Ležela zpocená vedle Petra v posteli, ale byla odkrytá a polštář měla dokonce na zemi. Patrně vše odhrnula z překotné snahy dostat se rychle pod ten skalní převis. Postupně se ze snu dostávala  do reality. Urovnala si polštář, vklouzla znovu pod deku a v duchu sama sebe pokárala za takové hloupé sny. Na horách nebyla už hodně dlouho, natož na takových, kde by hrozil sesuv kamení. Zadívala se do noci přes velké střešní okno. Zaznamenala, že je úplněk. I ten může mít takové podivné sny na svědomí, pomyslela si. Postupně se zklidnila a snažila se usnout.

Ale nebylo jí to souzeno. Probral ji ohlušující rachot odkudsi ze shora. Jakoby se bez přestání sypaly hrnce z police    na podlahu. A po krátké přestávce  znovu a znovu. To  už zase  seděla na posteli a  vyděšeně  zírala na strop. Tušila, že nahoře nad ložnicí bude asi nějaký prostor pod štítem střechy, ale nikdy tam nebyla. Další dávka hromobití probudila i Petra. Chvíli rozespale pozoroval sedící Martu. Pomalu mu docházelo, že tato spřízněná bytost asi nebude příčinou toho příšerného hluku. Rozsvítil malou lampičku a uviděl jen vyděšenou Martu.
“Co je tam nahoře?” zeptala se a ukazovala na strop.
“Taková malá nízká půda, která je plná nějakých starých krámů. Člověk tam projde jen se sehnutou hlavou. A rozhodně tam není co ukrást.” řekl Petr
“A co ty hrozné rány?”
“Třeba se tam dostal kocour a trochu si zařádil. Ráno se tam podívám.” odpověděl Petr ospale.
Marta by byla radši, kdyby problém začal řešit hned. Ale Petr byl tak rozespalý, že jasně dával najevo, že chce pokračovat ve spánku. Další rány se naštěstí už neozvaly. Stulili se k sobě, po chvíli zhasli i světlo a podařilo se jim usnout. Noční klid už tu noc nic dalšího nenarušilo.

Ráno samozřejmě oba zaspali, a tak se do práce vypravovali dost překotně. Vzhledem k šířícímu se covidu už druhý týden ve firmě zase platila řada preventivních opatření, která se osvědčila při loňské vlně. Jedním z nich byl i časově rozfázovaný příchod zaměstnanců na pracoviště, aby se minimálně setkávali. Naštěstí Marta i Petr byli v časovém rozpisu až jako poslední, jejich pozdní příchod nikoho nezdržel. Jen dispečerka si trochu rýpla, když se u ní zastavili na test. V pondělí se všichni ve firmě pravidelně a povinně testovali. Očkovaní i neočkovaní. Test si provedl každý sám, dispečerka ho jen zaznamenala do počítače. Zaměstnanci byli trvale rozdělení do pracovních skupin po dvou až třech osobách, jen dvě party tvořili neočkovaní. Marta na nikoho nenaléhala, aby se dal očkovat, ale podřídit se interním preventivním opatřením musel každý. Stále častěji se však stávalo, že zákazník si při objednávce služeb vymínil, že chce provést službu jen očkovanými zaměstnanci. Tvrzení, že jsou všichni pravidelně testováni, bylo zákazníky vnímáno jako samozřejmé. A tak se stávalo, že neočkované party byly posílány jen na méně lukrativní práce, což se následně odráželo i v jejich výplatě.

Marta měla v úmyslu se dnes v práci zabývat zvýšením cen služeb, které poskytovala její firma. Potřeba zvýšit ceny byla vzhledem k rostoucím nákladům naléhavá a nezbytná. Neustále se zvyšovaly jak ceny výrobků, které firma pro svou činnost používala, tak i ceny spotřebního materiálu. Největší část nákladů firmy však tvořily mzdy jejích zaměstnanců. Ty Marta nemohla dlouhodobě držet níž než u konkurence, jinak by o své zaměstnance rychle přišla. Řadu potřebných informací a čísel si zjistila už v předcházejících dnech, teď bylo třeba je vhodným způsobem použít a dopracovat se k nějakému závěru. Před několika lety si za pomoci svého syna vytvořila pro tento typ úvah a propočtů rozsáhlou excelovskou tabulku s několika listy. Stačilo do ní doplnit požadované parametry a simulovat si trpělivě různé situace.

Petr za ní přišel do kanceláře, jakmile si odbyl svou ranní operativu. Naštěstí měli dnes dost klidu na práci, a tak mohli probrat všechno důkladně. Marta si Petrovy argumenty a nápady klidně a pozorně vyslechla. Bez komentáře. Bylo zřejmé, že se dobře připravil. A pak shrnula své názory na řešení situace. Bylo pro ně překvapením, že se v podstatě shodli. A když se dostali k hledání těch správných čísel, přišel na řadu Martin kouzelný excel. Když Petr pochopil jeho princip, na chvíli mu zcela propadl. Vyzkoušel si, jaké dává výsledky při zadání různých hodnot jednotlivých parametrů. A po nějakém čase společného simulování reality dospěli k jednoduché tabulce, z které bylo zřejmé jak optimální zvýšení cen, tak i mírné navýšení mezd zaměstnanců. U mezd si Marta prosadila svou dlouholetou zkušenost, že je bezpečnější malé navýšení mezd doplnit vysokými odměnami v době, kdy se firmě daří a má hodně zakázek.

Teprve po návratu domů a s přicházejícím podvečerem si Marta uvědomila, že zcela zapomněla na noční rámusení na půdě. Petr právě roztápěl saunu, Martin dokončoval úkol z matematiky se Sofií. A za chvíli má přijít i Libor, aby si          s chlapy užil dnešní saunování. S představou, že by se mohlo noční rámusení v noci zase opakovat, začala Marta přemlouvat Petra, aby se šel na půdu nad ložnicí podívat ještě před saunováním. Petr váhal, moc se mu nechtělo. Ale jakmile Martin s Liborem vyslechli Martino sugestivní líčení nočního zážitku, rozhodli se, že to musí hned prozkoumat. Vyzbrojili se čelovkami a vydali se na půdu. Nakonec se za nimi neochotně a s předtuchou problémů vydal i Petr.

Vrátili se asi za hodinu, všichni příšerně špinaví. Podle stop zjistili, že se jim v domě patrně usadila kuna a minulou noc řádila na půdě nad ložnicí. Pro jistotu rovnou tuto část půdy vyklidili a staré harampádí po bývalém majiteli vyházeli na dvůr. Čím méně bude na půdě věcí, tím líp. Kuna je totiž nejen mrštná a protáhne se jakoukoliv skulinou, ale je i velmi hravá. Jakmile objeví nějaké vhodné pŕedměty, nadělá s nimi pořádný rámus. A samozřejmě si hraje v noci. S kunou v domě měl zkušenosti jedině Martin, nebo spíš jeho rodiče, kteří bydleli v rodinném domě se zahradou. Vždycky, když se k nim kuna rozhodla nastěhovat, následovalo několik měsíců, kdy se ji snažili nejrůznějšími způsoby vypudit. A pak dlouho řešili škody, které kuna napáchala. Většinou na zateplení střechy, ale bohužel i na autech. Kuny láká teplo, a tak se rády zdržují v prostorech kolem teplého motoru auta. A přitom rozkoušou hadičky a poničí i další součásti motoru. A nic netušící řidič objeví jednoho dne zcela nepojízdné auto. Tahle představa všechny vyděsila ze všeho nejvíc, protože auta jsou pro každodenní život nezbytná.

Kvůli kuně chlapi skoro zapomněli na saunování. Vrhli se na internet a vyhledávali si potřebné informace. Do prostoru házeli nejrůznější chytré hlášky:
“Asi to bude kuna skalní, ta ráda leze do baráku.”
“A protáhne se i malou škvírou, stačí třeba odchlípnutá taška na střeše. Všechny skuliny člověk těžko ucpe.”
“Někomu prý pomohly kunu vyhnat psí chlupy nebo lidské vlasy.”
“Babské rady většinou nezabírají. Lepší jsou akustické či ultrazvukové odpuzovače. Pokud ale nezaberou hned na začátku, je možné, že si kuna na ně zvykla.”
“Kuna prý ráda tahá zbytky od popelnice do svých úkrytů a dovede odpadky zaneřádit celé okolí.”
“A když si oblíbí tvoje auto, tak se s ním můžeš rozloučit!”
“A Když se ji náhodou podaří chytit do pasti na nějakou z jejich oblíbených dobrot, tak se musí odvézt aspoň dvacet kilometrů od domu.”
“A od začátku listopadu do konce února není chráněná, to se dá i zlikvidovat”.

V tom anti kuním zaujetí si nikdo z přítomných nevšiml, že Sofie postupně obešla tatínka, dědu i strejdu a pohledem do jejich tabletů si zjistila, jak kuna vypadá. Takové malé roztomilé hnědé zvířátko s bystrýma očima jako korálky a s krásnou světlou náprsenkou! A tak když došlo na řeči o likvidaci kuny, Sofie se rozvzlykala a nebyla k utišení. Až babička to vytušila, zahnala budoucí pronásledovatele kuny do sauny a Sofii uklidnila. Sama však příliš klidná nebyla. Tušila, že je to bude stát hodně vynalézavosti, trpělivosti a možná i peněz, než se jim podaří tohoto nezvaného hosta zbavit.

 

 

Zdroj odborných informací o kunách: www.na-kuny.cz

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Nezvaný host, ale je hezký.
Dana Puchalská
Naši přátelé na chalupě také bojovali s nezvanou kunou. Bylo to dobrodružství, neustále měla navrch. Ale po 1 roce se kuna sama rozhodla,že si najde jiný objekt.
Zuzana Pivcová
Takového hosta znám, byl u nás na půdě chalupy v jižních Čechách. Ale to už je pár let a byly jsme tam jen na léto, tak nevím, jak to s kuní rodinkou dopadlo.
Daniela Řeřichová
To je zapeklitý úkol. Když jsme koupili chalupu, nemohli jsme se zbavit kun, patřících k vedlejšímu objektu. Jsou to chráněná, nádherná zvířátka, mrštná, večer a v noci se ladně procházejí po hřebenu střechy. A rády nechají zlomyslně pozdrav před vstupními dveřmi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%