Šest šálků kávy za den je pro někoho nepředstavitelně mnoho, pro někoho normální dávka a pro někoho málo. S takzvanou ideální denní dávkou kávy je spojeno hodně mýtů a polopravd. Zpravidla je však nebezpečí kofeinu přeceňováno. Mnohem výraznější jsou jeho pozitivní účinky na zdraví.
„Doporučená denní dávka kofeinu je dvě stě až tři sta miligramů na den, což představuje asi čtyři až šest šálků kávy. Ovšem vyšší konzumace může zejména u lidí citlivých na kofein vyvolat nežádnoucí účinky jako důsledek nepřiměřeně velké dávky přijatého kofeinu,“ tvrdí gastroenterolog Pavel Kohout.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin dokonce uvádí jako vhodnou celodenní dávku kofeinu až čtyři sta miligramů.
V dávce ovšem samozřejmě nejsou zahrnuty jen kávy, ale jakýkoli příjem kofeinu, takže tyto zprávy nelze bát jako signál, že si máme každý den dát šest šálků kávy a ještě litr nápoje obsahujícího kofein.
Navíc by měl být kofein přijímám v dávkách, které nepřesahují dvě stě miligramů, což v podstatě znamená, že dát si několik šálků kávy v průběhu dne neškodí, ale hodit do sebe najednou tři silná espressa je poněkud těžší zkouška toho, co organismus vydrží.
„Jednotlivé dávky kofeinu do dvou set miligramů nevyvolávají obavy o bezpečnost dospělých. Je nepravděpodobné, že by mohly způsobovat zásadní změny krevního tlaku nebo průtoku krve myokardem, měnit stav hydratace nebo tělesné teploty,“ uvedl gastroenterolog Peter Minárik, přičemž vychází ze stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.
V poslední době se v souvislosti s kávou v odborných kruzích více mluví o její prospěšnosti zdraví než o škodlivosti. Zdá se, že mnozí lidé zbytečně vedou rozhovory typu:
„Dáš si kávu?“
„Ne, díky, já už ráno měla.“
„No vždyť je poledne. Vařím dobrou, mám tady ten přístroj, frenchpress, znáš ho?“
„Já piju zásadně turka.“
„Ale ten je přece škodlivý zdraví.“
„Nesmysl, káva je káva, škodí jen, když jí máš moc.“
„Kolik je podle tebe moc? Já mám dnes za sebou dvě, po obědě si dám třetí a pak ještě jednu, dvě, až přijdu z práce domů.“
„Šílíš? Já mám jen turka k snídani a pak jednu kolem čtvrté odpoledne, víc bych si nedala.“
Lidé také poměrně často podléhají mýtu spojenému s návykovostí na kávu. Jenže nic, co by se dalo definovat jako závislost na kávě, neexistuje. Jestliže někdo tvrdí, že bez kávy nemůže odejít ráno z domova, nemůže pracovat, přemýšlet, učit se, má na kávu chuť, ale rozhodně se nejedná o závislost, jaká vzniká na alkoholu či na drogách. Na toto téma proběhlo několik studií, jejichž závěrem je, že může nastat určitá podoba zvýšené tolerance k účinkům kofeinu, ale protože je přijímán orálně a postupně, jeho vstřebávání je zpomalené a tudíž nevzniká závislost. Rozdíl je i v tom, že zatímco na alkohol či drogy má člověk čím dál větší chuť a tím vzniká závislost, vypít najednou několik šálků kávy a dávku stále zvyšovat, není možné. Prostě člověk na víc dávek najednou nemá chuť. U lidí, kteří kávu pijí často, se navíc méně projevují její stimulační účinky.
Pozitivní účinky kofeinu jsou jasné a většina lidí je zná – odbourává pocity únavy, zvyšuje aktivitu. Zvyšuje totiž koncentraci dopaminu, který v mozku navozuje pocit štěstí, spokojenosti, radosti. Díky kofeinu mají lidé rychlejší a bystřejší úsudek, cítí více energie a chuti do různých činností. Naopak přemíra kofeinu může tyto pocity přeměnit až na neklid, nesoustředěnost a nervozitu. Někdy má kofein takové účinky i v malém množství, pokud se jedná o lidi s vysokou citlivostí na něj. A když navíc mají i různá onemocnění, může se ukázat, že právě oni tvoří skupinu, pro kterou kofein vůbec vhodný není. Ovšem průměrně zdravý člověk se rozhodně několika šálků kvalitní kávy denně bát nemusí a pokud má na ni chuť, nemusí si ji odříkat jen proto, že kdysi někde četl, že více než jeden hrnek kávy denně je špatně.
