Zrcadlo

S rčením "okno do duše" jsem se setkal v sovislosti s okem. O zrcadle to slyším poprvé a myslím si že naopak. Zrcadlo nám ukazuje to, co vidí ostatní lidé při pohledu na nás. Záleží na nás jak si obraz sebe sama vyhodnotíme, do jaké míry jsme se sebou spokojeni a co nás inspiruje k nějakému zlepšení. Naprosto souhlasím s větou o věrném odrazu. Ten odraz je na tomto světě jednou z mála pravd, na které se lze stoprocentně spolehnout.

kouzelné zrcadlo to by se fakt hodilo ale takové patří jen do pohádek,zrcadlo do kterého se koukám každé ráno neoklamu , projasní tvář jen tehdy když na něj vemu okenu.

V zrcadle vidíme sebe, ale jen svýma očima, navíc obráceně. Neexistuje naše absolutní podoba, protože jiní nás vidí zase svýma jinýma očima. A stejně je to s podobou duše. Pokud se jí někdo sám v sobě leká, nemusí se na sebe už ani dívat do zrcadla. Ten svůj odstrašující obraz si nosí v sobě trvale. A zase třeba jen zbytečně, protože pro jiné může být jeho duše krásná. A pokud se nemýlím, tak už se těším, jak Vám tu udělá Jiří přednášku o odrazu a kvantových částicích. :-)

Jiřinko,máte pravdu.Kouzelné zrcadlo by se hodilo, takové omlazení bychom braly,ale ty životní zkušenosti jsou důležité,o ty bych nechtěla přijít.Díky