Hudební nástroj kulomet
FOTO: Oldřich Čepelka

Hudební nástroj kulomet

12. 12. 2021

O tanku nebo plamenometu jako o hudebním nástroji jsem nikdy neslyšel. Ale o kulometu, to ano. Byl to můj otec, kdo jej začlenil mezi trombóny, klarinety a bubny. A budete se divit, mělo to svou hlubokou logiku. Tak tedy…

Můj táta se někdy od roku 1942 jako naprostá většina národa těšil, že naši vlast osvobodí Rudá armáda. V Náchodě se to stalo přesně 9. května 1945. Tátovou profesí bylo vše, co souviselo s hudbou – byl učitelem, kapelníkem, pořadatelem koncertů a příležitostně taky skladatelem. Po válce ho napadlo, že by mohl osvobození republiky oslavit rozměrnou skladbou, vlastně symfonickou básní. Skladbu nazval Běloves volá. Měla čtyři části – věty. První byla mírná, zpěvná, na motivy známé písničky Náchodský zámeček vršku kulatého. Druhá se jmenovala Poroba, byla tklivá, smutná, líčila okupaci. Jen na jednom místě se v ní objevil nápěv nacistické bojové písně, vlastně hymny Horst Wessel Lied. Čtvrtá věta byla směs českých a ruských písní se závěrečnou lidovou veselicí. Taková umělecká díla se tedy vytvářela a dávalo to smysl. Vždyť skoro nikdo tehdy nevěděl o nastupujících zvěrstvech českých komunistů a lidé žili v naději na „lepší zítřky“.

Aha, a co ta třetí věta, že? Tak to bylo líčení boje, který se odehrál 9. května 1945 na hranicích, u obce Běloves u Náchoda. Rudá armáda vítězně postupovala z tehdy německého Kladska, aby prošla Náchodským průsmykem a pokračovala dál do Čech. Právě v době, kdy k české celnici v Bělovsi přijel první sovětský automobil, vrátila se od Náchoda tanková rota SS. Vojáky, kteří se schovali v budově celnice, vyvedli nacisté ven a postříleli. Další průběh byl rychlý. Od Chudoby přijelo sovětské dělostřelectvo a německou bojůvku zničilo. Přesto se tato událost okamžitě zveličila a většinou se hovořilo o „bitvě u Bělovse“.

Vzpomínkou na boj sovětských a nacistických vojáků byla právě třetí věta celé skladby. Jak ale v hudbě co nejlépe znázornit bitvu? Buben ano. Činely samozřejmě. Kvílící pozouny dobře. Ale stačí to?

Nyní se přesunu do doby, kdy mi bylo zhruba šest let. Táta vzal mě a mou sestru do obce Trotina u Jaroměře. Tam se konala slavnost – podařila se meliorace stejnojmenného potoka, čímž se zvětšila rozloha orné půdy. Důvod k oslavám. Abychom si to připomněli: Ještě dlouho po válce bylo hlavním úkolem občany nasytit a při téměř nulovém zahraničním obchodu s potravinami došlo na dobře známé a dnes právem odsuzované jevy. Odstraňováním mezí a remízků se zcelovala půda do velkých lánů. Pomocí složité sítě všelijakých kanálků a trubek se odvodňovaly zamokřené pozemky.

V Náchodě se rozhodlo, že jedno z provedení tátovy skladby bude právě v Trotině. Rozšířený dechový orchestr dirigoval sám autor. Já seděl vpředu na kraji, když se koncert dostal do třetí věty. Buben, činely, pozouny – a v tom náhle zlověstné zarachocení kulometu. Ratatatata! Ratatatata! Úplně zblízka! Všichni jsme nadskočili leknutím. Muži nastražili smysly. Dámy v první řadě se kácely ze židlí. Vysvětlení bylo prosté: táta do skladby zařadil kulomet. Pochopitelně ne opravdovský. To jeho bubeník dostal v době zkoušek nápad. Všude v hostincích tehdy byly prosté dřevěné židle s překližkovým sedátkem. A když do té židle zabušil svými paličkami, byl to ostrý a děsivý zvuk, přesně jako z kulometu. V náchodské koncertní síni v Beránku to už znali, ale občané Trotiny, stavební dělníci, papaláši z Hradce Králové a další hosté většinou ne. Já taky ne. Právě proto mně to utkvělo v paměti po celý další život.

Byla to krása a škoda, že tátova skladba se už nehraje. Ona existuje dál, protože její partituru jsem před časem odevzdal do náchodského muzea. Tam totiž patří. I s kulometem.

Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Velmi zajímavé Oldřichu.
Jan Zelenka
Oldřichu, pěkně napsáno.
Jaroslav Vrabec
Čtivě napsáno! Jako dlouholetý náchoďák mohu historické události jen potvrdit.. Díky.
Jiří Dostal
:-) :-) :-) Řeklo se - nereagovat! Holt se chtíč neudržíč neudržel! Ale v dobrém - pěkné svátky! :-) :-) :-)
Oldřich Čepelka
Ja, natürlich, Herr Obergruppensexappeal.
Jiří Dostal
:-) Povedené, jsme podobné krve, "Die Fahne hoch, die Reihen fest geschlo3en, SA marschiert..."
Martina Růžičková
Zajímavý příběh s hudbou a vaším tatínkem v hlavní roli.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.