Sociologický průzkum: kompetenční spor a covid podle seniorů
Ilustrační foto: Pexels

Sociologický průzkum: kompetenční spor a covid podle seniorů

14. 12. 2021

Komu dávají senioři za pravdu ve sporu Miloše Zemana s Petrem Fialou o jmenování nové vlády? Nakolik se obávají, že onemocní covidem? Souhlasí senioři s povinným očkováním? A dávali by odměny těm, kteří se očkovat nechají?

Na tyto a další otázky odpověděl dvoudenní průzkum, jehož se zúčastnilo 608 lidí ve věku 60 let a více.  

Mnozí z vás se od soboty do pondělí zúčastnili rychlého průzkumu k aktuálním otázkám v politice a covidu. Děkuji vám za to. Jak mnozí víte, jsem sociolog a mám zkušenosti s přípravou, provedením a vyhodnocováním průzkumů veřejného mínění. Výsledky jsou zde v souvislém textu, ale ti, kteří mi poslali svou e-mailovou adresu, dostanou i úplnou zprávu s krásně barevnými grafy a tabulkami.

Anonymní dotazování probíhalo po dva dny – od soboty 11. prosince do pondělí odpoledne, kdy byl oznámen výsledek jednání P. Fialy a M. Zemana o jmenování nové vlády. Průzkumu se zúčastnilo 608 seniorů ve věku 60 let a více z celé ČR. Výsledky se dají vztáhnout na seniory používající internet (podle odhadu asi jeden a čtvrt milionu osob), avšak nikoliv na celou seniorskou populaci. Internet totiž používají lidé s průměrně vyšším vzděláním, informovanější a celkově aktivnější.

Respondenti pocházejí z tzv. panelu 800 dotazovaných, který je opakovaně oslovován. 22% vzorku dotazovaných tvoří muži, 78% ženy. Převažují (z 60%) lidé ve věku 65-74 let a lidé s úplným středoškolským a vyšším vzděláním (43% má SŠ s mat., 47% VOŠ nebo VŠ). Téměř polovina (45%) dotazovaných pochází z krajských měst včetně Prahy, asi čtvrtina (27%) ze středně velkých měst, 16% z měst do 10 tisíc obyv. a 12% z menších obcí.

Kdo je v právu v kompetenčním sporu mezi Petrem Fialovu a Milošem Zemanem?

Do pondělního odpoledne 13. prosince nebylo jasné, jak dopadne spor mezi prezidentem a novým předsedou vlády ohledně úplného jmenování navržené vlády. Jak je všeobecně známo, P. Fiala avizoval, že v případě, že prezident neustoupí, podá žalobu k Ústavnímu soudu. Na otázku odpovídali senioři přesně do doby, kdy byl zveřejněn výsledek jednání obou státníků. Zhruba třetina (35%) mínilo, že v právu je M. Zeman a polovina (50%), že v právu je P. Fiala. Zbývající nevěděli nebo na to neměli žádný názor.

Obrázek1.png

Senioři mohli na stupnici 1 až 7 oznámkovat, do jaké míry jim jsou sympatičtí A. Babiš, P. Fiala a M. Zeman. Celkově dosažené průměrné známky u všech jsou pod 4. A. Babiš je „zcela nesympatický“ pro 36%, P. Fiala pro 25% a M. Zeman pro 47% dotazovaných. Můžeme se domnívat, že společným faktorem, který spoluurčuje tyto výsledky, je všeobecná nedůvěra v politiky, která se v posledních dvou letech pravděpodobně výrazně prohloubila. Nepotvrdil se někdy tradovaný předpoklad, že starší lidé mají jednoznačně v oblibě A. Babiše a M. Zemana – oba získali převážně negativní hodnocení, avšak dotazování proběhlo pouze mezi uživateli internetu.

Očkování proti covidu z pohledu seniorů

92% dotazovaných je již očkováno proti covidu aspoň jednou dávkou. Těch, kteří se spíše nebo určitě nenechají očkovat, je něco přes 7%. Opět je však dobré si uvědomit, že internet používají spíše lidé s vyšším vzděláním, kteří si také díky internetu dokážou nalézt více užitečných informací. Mezi neuživateli je patrně více odmítačů očkování.

Když měli senioři zvážit hypotetickou možnost, že by se za očkování dávala finanční odměna až 7500 Kč, byla většina (85%) proti poskytování odměny. 6% by bylo pro poskytnutí menší odměny a jen 3% by s navrženou odměnou souhlasilo. Připomeňme si, že podobné odměny se vyplácejí na Slovensku.

Měli by se lidé, kteří jsou očkovaní proti covidu, také testovat, a to za stejných podmínek jako neočkovaní?

S testováním očkovaných souhlasí 57% seniorů (21% „rozhodně ano“) a jen 36% nesouhlasí. Z těch, kteří již byli očkováni, souhlasí s testováním 54%. Při celkově 92procentní proočkovanosti to znamená, že vláda má pro toto opatření v seniorské veřejnosti nemalou oporu. Naproti tomu velká menšina svou odpovědnost za nešíření nákazy buď neuznává, nebo se spoléhá na to, že se chová dostatečně zodpovědně, aby nákazu nešířila.

Obrázek2.png

Necelá polovina dotazovaných je pro to, aby se zavedlo povinné očkování proti covidu u lidí od 60 let věku. Více než třetina je proti a zbytek neví. V případě, že by se měla zavést povinnost očkování v celé dospělé populaci (od 18 let), je třetina pro, necelá polovina proti a zbytek neví. Je tedy zřejmé, že senioři častěji uznávají povinnost očkování pro nejstarší generaci a mnohem méně často pro všechny dospělé.

Senioři 60+ mají podle očekávání z větší části obavy z toho, že by mohli onemocnět covidem. Avšak pouze 7% pociťuje velké obavy, zatímco dalších 76% jen částečné. 17% nemá žádnou obavu z onemocnění. Jinak je tomu v případě obav o výskyt covidu u blízkých osob (příbuzných a přátel). Zde jsou obavy výrazně častější: velké obavy má 19%, částečné 75%, žádné 6%.  

 

Některé výsledky průzkumu lze přímo porovnat s podobným průzkumem, který uskutečnila minulý týden agentura Nielsen Admosphere na vzorku 800 dospělých pro TV Nova. Jejich výsledky zveřejněné v pátek mne inspirovaly, abych v sobotu provedl podobný průzkum. Můžete si porovnat, jak se liší názory všech dospělých od názorů nás seniorů.

koronavirus senioři životní postoj
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Hynkova
Vážený pane Čepelko, Vašeho výzkumu se pravidelně účastním, děkuji za tuto možnost a i zpětnou vazbu. Dotazy jsou jasné, srozumitelné. Přeji hodně zdaru a těším se na další dotazníkove šetření.
Oldřich Čepelka
Děkuji za otázku, pane Čípe. Co znamená „velká menšina“ v té výzkumné zprávě, to si snadno zjistíte, když si ta dvě čísla sečtete. Je to 36,2%. Ale ovšem, může to příště znamenat něco jiného. Podobný výraz jsem použil při zjišťování preferencí stran před říjnovými volbami. Většina seniorů (více než 50%) na internetu nepodporovala A. Babiše, podporovala ho „největší menšina“, totiž 33%. Neboť ostatní dostali od seniorů ještě méně hlasů. To ale platilo na konci září u seniorů používajících internet. Já, ale jen za sebe, bych jako „velkou menšinu“ používal něco mezi 30 a 49 procenty. Můžem si definovat slova donekonečna. Třeba – kdo je to senior? Odpovědi se různí, často to jsou ti 65 let a starší, v mém průzkumu jsem nazval seniory 60 let a starší. Někdo zas to slovo nechce, chce se nazývat důchodce. Prostě jazyk je tvárný a doporučuji sledovat kontext těch slov. – Jo a na té fotce u článku nejsem já. :-)
Oldřich Čepelka
Nemáte dvojí vidění, to byl omyl. Někdy mi při vkládání příspěvků zmrzne obrazovka a když rozmrzla, zopakovalo se to. Pane Čípe, dočkejte prosím.
Oldřich Čepelka
Pane Vrbo, k té budoucnosti EU jsem to ani celé nepřečetl, promiňte. Chápu, že to je otázka, jestli se chceme mít tak dobře jako v Německu. Nejen mzdy, ale i demokracii. Odpověď nechám na jiných, ale jsem přesvědčen, že hodně lidí by se tak chtělo mít. No nic.-Jistěže jde v průzkumech veřejného mínění podvádět. Ale to mohou dělat ti méně známí a s karlovarskou losovačkou to fakt vůbec nesouvisí. Občas si nějaká politická strana předem objedná určité výsledky, to je možné že ano, zatím to byly vždy domněnky, nikdo nebyl chycen. Ale uznávám, že se to může stát. Ale u těch známých a velmi seriózních agentur, jako jsou např. CVVM, STEM/MARK, SC&C, Data collect. Kantar CZ, Median nebo Ipsos, je to skoro vyloučené. Protože oni si trochu vidí do karet (na podobné otázky přece musí mít podobné odpovědi) a musí dodržovat řadu pravidel, které vedou ke kvalitním a nestranným výsledkům, což se kontroluje. Podívejte se na pravidla sdružení SIMAR. Já nečlen respektuji pravidla pro on-line dotazování.
Oldřich Čepelka
Pane Vrbo, k té budoucnosti EU jsem to ani celé nepřečetl, promiňte. Chápu, že to je otázka, jestli se chceme mít tak dobře jako v Německu. Nejen mzdy, ale i demokracii. Odpověď nechám na jiných, ale jsem přesvědčen, že hodně lidí by se tak chtělo mít. No nic.-Jistěže jde v průzkumech veřejného mínění podvádět. Ale to mohou dělat ti méně známí a s karlovarskou losovačkou to fakt vůbec nesouvisí. Občas si nějaká politická strana předem objedná určité výsledky, to je možné že ano, zatím to byly vždy domněnky, nikdo nebyl chycen. Ale uznávám, že se to může stát. Ale u těch známých a velmi seriózních agentur, jako jsou např. CVVM, STEM/MARK, SC&C, Data collect. Kantar CZ, Median nebo Ipsos, je to skoro vyloučené. Protože oni si trochu vidí do karet (na podobné otázky přece musí mít podobné odpovědi) a musí dodržovat řadu pravidel, které vedou ke kvalitním a nestranným výsledkům, což se kontroluje. Podívejte se na pravidla sdružení SIMAR. Já nečlen respektuji pravidla pro on-line dotazování.
Martin Vrba
Pane Čepelka, v té druhé části jsem myslel na referendum o vstupu do EU, což je vlastně ten největší průzkum veřejného mínění, jaký si lze jen představit. Hlasoval jsem pro vstup, protože jsem nebyl záměrně informován o tom, v co se EU záhy promění a to zejména tak zvanou „Lisabonskou smlouvou“ (kterou se správně podepsat tak dlouho zdráhal V. Klaus a byl za to kritizován, až podlehl), kdy prudce uhnula doleva a v rámci prý lepší akceschopnosti přejde z principu možnosti veta jednotlivých států v různých důležitých otázkách - pro takovou EU jsem já a tedy i ostatní se mnou hlasovali, se najednou chce proměnit v organizaci, kde bude rozhodovat většina. O tom už ale žádné referendum (ani průzkum veřejného mínění) neproběhl a je nám upíráno se i vyjádřit v referendu, zda v takové proměněné EU chceme ještě setrvat – jsme tedy v zajetí nesvobody, jako pře rokem 1989. A navíc se už EU – Evropská komise plete do kompetence jednotlivých států do jejich suverenity, kde byly vlády ustanoveny na základě svobodných voleb, což ta Evropská komise zpochybňuje a spojuje se s opozicí v těch zemích, aby legálně zvolené vlády ostrakizovala – svrhla a nahradila ji pochlebovači s EU, kteří budou klidně kolaborovat s EU i když to bude proti zájmům těch národních států a zbavuje je jejich svobody. To proto, aby mohl vzniknout jen jeden stát, ale i to je podvod – jedná se totiž zase jen o uskutečnění velkého snu Němců - „III. Říše“ jen pod pláštěm EU. Ta snaha o jednotu kolektivu v rámci „vyšších věcí“ už skoro přímo kopíruje tak zvanou „Brežněvovu doktrínu o omezené suverenitě“ – proto jsem napsal, že se EU stává jen novým SSSR. A neříkejte, že nejde ve všem podvádět, tedy dokonce ve všech průzkumech veřejného mínění. I losování může být zfalšované (viz „Karlovarská losovačka“), tak proč ne veřejné mínění a volby? Na to jsem už příliš starý a ne zas tak, abych byl už na to konto už tak hloupý. :)
Oldřich Čepelka
Ta první část příspěvku, pane Vrbo, je celkem trefná. Veřejné mínění má sice velkou setrvačnost, ale v aktuálních otázkách se může dost rychle měnit, to ano. V otázce, jak píšete, může být podsunuta odpověď, jakou si přeje zadavatel, ale musím říci, že se tak moc často nestává a otázky jsou nesugestivní. Třeba v mém průzkumu byly v pořádku, že? Ty sugestivní otázky dávají možná marketéři, ale mezi nekomerčními výzkumníky se nevyskytnou, leda výjimečně a nešťastnou náhodou. V druhé části jste náhle odskočil k Leninovi a Havlovi. Skoro to vypadalo na váš soukromý výzkum veřejného mínění. – Ano, paní Magdo, 600 lidí může být dostatečný vzorek populace. Proč ne? Jen musíte zajistit, abyste se neptala jen svých známých nebo jen mladých nebo jen žen nebo jen nevzdělaných nebo jen Pražáků atd. Asi by vás mohly zajímat úplné a správné informace o odborně vedených výzkumech veřejného mínění. Bez toho člověk snadno píše naivní představy a předsudky.
Magda Škodová
600 lidí je dostatečný vzorek populace? Takže to proto tak vypadají průzkumy veřejného mínění... Poptám se sousedů, kamarádů v klubu důchodců a statistika je na světě.
Martin Vrba
Veřejné mínění je stejně prodejné jako děvka, záleží, kdo ho a jak zrovna masíruje a pod jakým je zrovna tlakem je a jaké informace se tedy lidem o věci dostanou a jaké jsou jim zatajeny. Už v otázce může být podsunuta odpověď, která vyhovuje zadavatelům – objednatelům – systému. A tak s novou revolucí se lidé ke stejným otázkám mohou vyjadřovat docela opačně a nemusí to být jen z důvodu, že vyrostla jiná generace, která je dotazována. Dnes si připomínáme deset let od smrti V. Havla a mě připadá, že je déle mrtvý, než V. I. Lenin. Skoro mám pocit, že se prochází svižnou chůzí v plné síle západní Evropu a EU se proměňuje plíživě v SSSR, jen se to o ní nesmí zatím veřejně říkat, ale jsou už tím kovány první hřebíky do její rakve :)
Oldřich Čepelka
Nene, může to být dost, ale záleží na tom, jak se podaří získat proporcionálně muže a ženy, mladší a starší. To a vzdělání má větší vliv, než kde lidé bydlí. Internet to jaksi zpřístupnil, zrovnoprávnil.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?