FOTO: autorka

Soumrak nad hradem

18. 12. 2021

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(4.9 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Polednová 18.12.2021 19:30

Naďo, jsem na tom stejně. Také poslední dobou nemám jedinou fotku za slunečka. Ale nám to neva, viď? I tak si nám nabídla hezké fotky.

Zuzana Pivcová 18.12.2021 17:47

Neobvyklé záběry, moc se mi líbí. A pohled na koníčky mě potěšil aspoň na dálku.

Věra Ježková 18.12.2021 15:10

Milá amatérko, shovívavosti netřeba. Ráda jsem se ke Střekovu vrátila. :-)

Eva Mužíková 18.12.2021 11:07

Hezká fotka v krajině zalité sluncem se tvoří skoro sama. Ale udělat hezkou fotku za soumraku, nebo v mlze, to už se musí umět. A ty jsi to zvládla na 1*.

Soňa Prachfeldová 18.12.2021 10:22

Nemůže být vždy vše zalito sluncem, také často fotím i bez a ta tajuplnost se mi líbí. Jako se mi líbí i tvoje fotky, kolem Střekova.

Marie Měchurová 18.12.2021 10:08

Okolí Labe u Ústí pozoruji často z vlaku. Je to jedna z nejkrásnějších krajin, které znám. Střekov se nad ní majestátně tyčí. Fotky jsou zastřené, takové tajemné. Moc hezký příspěvek.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá