A člověk není

Člověk se utápí v problémech a ztrácí se. Vše se přece dá řešit.

:-) :-) :-) Dobrá připomínka paní Kollinové, jenom si netroufnu k diskusi rozhádaných dam zmínit, že si poměřují cunnus. Autorovi jsem snad docela taktně připomněl ideový nelad snahy o pointu, operovat psychickou újmou je pošetilé ukazování na někoho prstem a třemi prsty na sebe. :-) :-) :-) jiridostalbrno@seznam.cz

Jano Kollinová, autor nevěří a jenom doufá, že pan Jiří Dostál se z té psychické újmy, která mu vznikla čtením mé poezie, ve zdraví dostane.

Au, tady jsem v příspěvcích ztratila. Pánové si přeměřují p... a autor zřejmě nevěří svým očím.

:-) :-) Jo a pan Čepelka, bijící se jako Lev DavidOviČ za seniorský optimismus, dělá si rozborem vašeho bezútěšného pokusu taky nejspíš srandu. :-) :-)

:-) :-) :-) Dalibor Polanský - Názorně jsem vám předvedl, jak ze strany na stranu člověk není... Stejná ideová vypjatost s jalovou apelací zapouzdřeným nesmyslem. K hyperbolám patří sranda nebo aspoň ironie... :-) :-) :-)

Oldřichu, přesně popsáno.

Jiří Dostal, nějak jsem nepochopil Váš příspěvek. To, co jste napsal, nijak nesouzní s mou básní.

:-) Ze strany na stranu - Dělníky, co práci znají,/ chceme my se také stát/ a ve šťastném, krásném kraji/ Píseň práce zazpívat!// Milióny do průvodu/ půjdou nás vždy oddaně./ Jistotou všech na pochodu/ věčná síla ve straně!// :-)

Člověk se vytratil, protože svět je v totálním chaosu. To autor přesně popsal. Neví se, kdo je kdo, co je co, pravda a iluze, spravedlnost a bezpráví, odpovědnost a svévole, ...