Ilustrační foto: Pexels

Kávovar diktátor

13. 1. 2022

O můj každodenní pitný režim se starají pravidelně čtyři nápoje – voda, čaj, káva a slivovice. V letních dnech vypiji nejvíce vody, v zimě zase více čaje, kalíšek slivovičky ráno a večer po celý rok a kávu několikrát denně. A o té to tentokrát bude.

káva Můj příběh

Autor: Antonín Vácha

Hodnocení:

(5.1 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Soukupová 13.1.2022 13:35

Mám trochu jednodušší kávovar a přesně tohle u nás probíhalo, než jsem se s ním skamarádila. Teď už mě taky nevytočí. Ale takhle pěkně vtipně bych to nedokázala popsat. Díky za pobavení u odpolední kávy.

Blanka Lazarová 13.1.2022 12:56

Díky, pobavila jsem se. A pokud naše domácnosti budou řídit počítače, z legrace nevyjdeme.

Václav Soukup 13.1.2022 10:59

To se Vám povedlo !

Jiří Dostal 13.1.2022 10:01

:-) Vtipná pointa... :-)

Marie Měchurová 13.1.2022 09:58

Pobavil jste mě, ostatně, jako vždy. Na stará kolena už piju jen jedno rozpustné po obědě. Doby, kdy mě závislost na kávě ovládala, je pryč. Malou slivovičkou nikdy nepohrdnu.

Hana Antošová 13.1.2022 09:36

Co zase chceš - to je u nás nejčastější hláška u kávovaru. Pěkné povídání!

Rostislav Mraček 13.1.2022 08:39

Pobavil jste mne!

Vladislava Dejmková 13.1.2022 08:23

Teda, jako kdybych to viděla živě. Také jsme si domů na stará kolena koupili kávovar. Ale po zkušenostech s ním ze zaměstnání (také tam máme ten, co buzeruje) jsme si vybrali domů ten nejjednodušší. Chce jenom vodu a kávu. Máme ho už několik let, doufám, že až odejde, najdeme podobný jednoduchý model.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Lenost, která mohla mít fatální následky

Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i ohrnují nos. Je to krásná země plná nádherné přírody a příjemných, přátelských lidí. Hlavně se s nimi domluvíme bez výuky cizího jazyka a jsme si navzájem blízcí.

Jindřich Berka

Zápisník starého muže: Co se mohlo stát, ale nestalo

Místní pivovar má už dlouhou tradici a patří mezi ty velké a významnější. Velké určitě, aspoň co do…

Zdeněk Folvarčný

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá