O Jules Verneovi

Při četbě Vašeho skvělého příspěvku jsem si pane Zelenko vybavil má klukovská léta v Plzni - Hradišti a mé pravidelné návštěvy v malé a skromné Lidové knihovně. Verneovky byly nežádanější a trvalo to někdy hodně dlouho, než jsem si je mohl vypůjčit. Nebylo v té době nic krásnějšího, než se s knihou uklidit na nějaké klidné místo a " hltat " její obsah včetně krásných ilustrací .

Jendo, tvé verneovky jsou krásné. Ale jak víš, jako dítě jsem žádnou nečetla. Jen jsem později viděla nějaký film.

Verneovky jsem přečetla všechny, byla to i oblíbená četba mého otce. I jejich filmové zpracování se mi moc líbilo.

Máš velké bohatství Jendo. Verneovky mne také provázely mým mládím.

Verneovky jsem nečetla,ale Vámi označené hloupé knihy jako Timur a jeho parta ano a tenkrát se mi líbily.Také jsem četla Příběh opravdového člověka,Odvážnou školačku,Tehdy se mi dobře četly.

Mohu jen potvrdit, že Zuzky příspěvek je i mým vyznáním oblíbenému autorovi a že nejoblíbenější verneovky mám dodnes. Četla jsem je poctivě - i s podrobnými technickými, přírodovědnými i dalšími výklady. Dokonce jsem ve škole při výtvarné výchově, zatímco děti v tichosti kreslily, předčítala Tajuplný ostrov... a děti poslouchaly!

Když jsem četl nějakou verneovku, měl jsem vedle sebe vždy školní zeměpisný atlas a ta místa jsem si v něm hledal. Neměl jsem ve škole problém se zeměpisem.

Verneovek jsme se sestrou četly velmi mnoho. Nejraději jsem měla vždy napínavé děje, zeměpisné nebo přírodovědné údaje mě někdy "zdržovaly" a dokonce jsem je občas vynechala. Na hlavní postavy z nejznámějších knih ale nezapomenu nikdy.

V dětství jsem přečetla mnoho knih, mezi něž patřily i verneovky. Nejvíce se mi líbily Děti kapitána Granta. Neměla jsem problém ani s četbou Timura a jeho party nebo Čuka a Geka.

Honzo,děkuju. I já jsem v dětství ráda četla Verneovky. Byly to krásné knihy a nejen obsahem.