Bože, kdo mě to trestá?
Ilustrační foto: pixabay.com

Bože, kdo mě to trestá?

26. 1. 2022

Chodím nakupovat velmi nerad, ale občas je třeba doplnit zásoby a nelze se tomu jen tak vyhnout. V poslední době slyšíme neustálé hrozby, co se všechno ještě bude zdražovat, a tak po vzoru své manželky, která se už připravila na válku, blackout či na příchod mimozemšťanů, vyrážím i já na nákup strategických potravin a nápojů. Regály ve sklípku se tak utěšeně zaplňují ovesnými vločkami, vínem, kávou a rumem (používám jej do čaje v zimním období).

Od jisté doby v supermarketech po celé Praze velmi trpí má výduť na aortě. Hned, jak si vyzvednu košík, už je vidím! Babku nebo dědka, kteří mně budou ztrpčovat život po celou dobu mého nákupu. I když se jim snažím vyhýbat, jsou všude! Zablokují košíkem nebo tělem místo, kde si chci vybrat zboží, nečekaně do mně rycnou a nezklamou ani ve frontě u pokladny. Když jsou přede mnou, hádají se s pokladní, že podle letáku měla být rajčata ve slevě, a ta jim trpělivě dlouho vysvětluje, že to bylo před týdnem. Když jsou za mnou, netrpělivě mně strkají košíkem do mého pozadí.

O hodně horší je to v létě, když musím jet do Kauflandu v Domažlicích na nákup zeleniny a ovoce, která je v obchodě na Babyloně stejně drahá jako na Islandu. Potkává se tam totiž příbuzenstvo ze všech možných vesniček v okrese a projet jejich "vozovou hradbou" je téměř nemožné. Nejraději se sdružují u regálů s pečivem a teprve na můj dotaz, zda se tady koná členská schůze KSČ, se neochotně přesunují do jiného místa.

Další trápení mě čekají při jízdě vlakem. Z hlavního nádraží odjíždím v kupé zpravidla sám a na Smíchově se ke mně neomylně posadí rodinka s uřvaným dítětem nebo se psem. Jelikož v té době jsou už všechny oddíly obsazené, trpím jako zvíře až do Plzně, kde hodně cestujících vystupuje.

Ptal jsem se svého "Anděla strážného", co to má znamenat? On však zarytě mlčí, a tak ve mně postupně klíčí podezření, že na mě tam nahoře žalovala nějaká zhrzená milenka, která už je pár let na "PRAVDĚ BOŽÍ". Ráno, když se po probuzení dlouho povaluji ve své posteli, se v duchu probírám svým životem v mládí a po hříchu zjišťuji, že jsem se často choval k dívkám jako mizera. Může za to moje první láska ze Srní na Šumavě, která mně najednou napsala, že má ráda nějakého "Haryho" z Prahy. Od té doby jsem byl dlouho na dívky zlý a ten trest si asi zasloužím. Jak rád bych všechny dodatečně poprosil o odpuštění, ale není to bohužel možné. Už se pár let kácí i v našem lese a já dostávám samé špatné zprávy!

 

 

 

 

můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Jejda obchody, nakupování a boj o místo a zboží. To je někdy skutečně orientační běh mezi vozíky. Nedávno jsem navrhovala nainstalovat do vytížených uliček semafor. Aspoň malinkatý. Děkuju za článek pobavila jsem se.
Václav Soukup
Díky za komentáře ! To, že někdo nerozumí humoru a určité nadsázce považuji za normální. Ale to, co píše pí. Caklová vůbec nechápu a jsem tomu rád. Zrovna tak slovům " zakyslé a nabubřelé " ! Proboha v čem ? Paní Kolinová dobře, ale všimla jste si, že si v mých jiných příspěvcích dělám legraci hlavně ze sebe ? V tom hodlám i nadále pokračovat.
Jana Porcalová
Tak tohle se Vám, pane Soukupe, podle mého, zrovna moc nepovedlo. Místo vtipné řekla bych až příliš zakyslé a nabubřelé. Trocha tolerance a vlídnosti by nezaškodila.
Jan Zelenka
Jo. nakupování. Jezdím jednou za týden a vybírám si takový čas, kdy je v krámu málo lidí. Třeba v neděli v poledne. S druhým odstavcem souhlas. Zejména ti starší nechávají vozík uprostřed cesty a jdou se potulovat po krámu. Nebo se ho úzkostlivě drží u regálu a blokují ostatním nákup. Dříve jsem slušně požádal o místo. To už mne ale nebaví, tak vozík odsunu, abych mohl také nakoupit. Když nakupuji, nechávám vozík na místě, kde nikomu nepřekáží a pak teprve hledám v regálech. Určitě nepatřím k těm "dědkům, co ostatním ztrpčují nákup".Soudím podle textu, Václave, že ani ve vašem případě není nakupování vaše hobby. Zajímalo by mě, jak nakupuje paní Caklová se svojí karmou. Co když ji zapomene doma! Co potom, proboha!? Hezký fejetonek, Václave.
Soňa Prachfeldová
:-) :-) :-) člověk se celý život učí toleranci a není to lehké. Anebo zhluboka dýchat nejméně na 10 dob, to pomáhá . Nejlépe je nakupování večer, to už jsou slevy vyprodány a je klid.
Jindra Hubačová
Pane Soukupe, pobavil jste mě, veselé povídání. Děkuji.
Jana Hošková
Souhlas s Janou i Jitkou :-)) Já zas mám zkušenost, že mi ztrpčují obvykle v krámu život nerudní dědci. Bezohledně mne naberou košíkem, protože oni přece chtějí teď hned projet, někteří k tomu dají i docela zlý slovní doprovod...
Jitka Caklová
Vidím to stejně jako Jana Kollinová a navíc vím, že Vás nikdo netrestá. Na "PRAVDĚ BOŽÍ" není nikdo zhrzený, natož mstivý a je tam každému úplně jedno, jak kdo v pozemské pouti pokračuje. Se svojí karmou se musí každý vypořádat sám a odpuštění je základ.
Marie 00000
Mám podobné zkušenosti :) :) :).
Jana Kollinová
Vnímejte si to po svém, ale možná z pohledu jiného nakupujícího jste oním dědkem, který ztrpčuje jiným dobu nákupu. Je to o úhlu pohledu. :-))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.