NÁVRATY 1 - Oči mrtvých lásek
foto: archiv autora

NÁVRATY 1 - Oči mrtvých lásek

4. 2. 2022

Pozdní letní slunce vytáhlo z domovů maminky s dětmi i staré penzisty, toužící si jen tak popovídat, jedno s kým, třeba jen o banalitách všedního dne. Posadilo je k četným kavárenským stolkům na náměstí nebo do klášterní zahrady, ke kapučínu nebo dvojce vína. Příjemný čas.

Červené je prý mléko starců. Vzpomněl jsem si na toto rčení díky jedné zprávě, kterou mi kdysi napsala kolegyně z našeho klubu. Nemyslela to pochopitelně zle. Zdá se mi to jako velmi příhodné přirovnání. A sedí na mne dokonale. V klášterní zahradě pomalu upíjím dvojku svého mléka starců a tak trochu se závistí sleduji život kolem sebe. Pár mladých dvojic se živě baví u vedlejšího stolu a po pečlivě zastřiženém trávníku se honí děti a hlasitě při tom křičí. Čas mi už dávno vtiskl do ruky hůl a do duše dal trochu nostalgické vzpomínky. Hlavou mi nyní až nezdravě často probíhá pestrý kaleidoskop mého vzdáleného mládí. Ten pohled zpět mne ale vždycky trochu zabolí a rozruší. A já, skloněný před neúprosnou věčností času, mu šeptám v duchu docela malou prosbu. Ještě chvíli. Ještě se chci na okamžik ohlédnout. Ještě jsem nevyrovnal svůj účet.

 *

 Oči mrtvých lásek

Na stole leží můj starý, ohmataný deník, otevřený na poslední straně. Přistoupil jsem k oknu a do široka ho otevřel do tmavé podzimní noci. Před očima mi náhle vyvstala tvář přítele Jiřího, věrného druha mého mládí, opět vidím naše nekonečné toulky zázračnou krajinou našich bláhových představ a snů, opět vidím mi tehdy tak drahou tvář Jany J., moje nesmělé námluvy a první letmé polibky, vzpomínám na světla plzeňské Škodovky i stíny noci, přinášející naplnění touhy i zmar všech nadějí. A dávno již odvátá vůně romantického Modrého květu opět až neurvale vnikla do pokoje a prostoupila všemi mými smysly. Na poslední stranu deníku jsem si kdysi dávno, před skoro šedesáti lety, napsal Baudelairovy verše:

 

Ať přišlas z předpeklí, či z nebe, budeš věčná,

ó, Kráso, obludo, rci, proč bych se tě bál!

Jen když mi otevřeš vchod k branám nekonečna,

jež tolik miluji a jež jsem nepoznal.

 

Se značnou mírou nostalgie si znovu pročítám těch pár veršů, tak nádherně přebásněných Vítězslavem Nezvalem, a opět cítím vůni tlejícího listí v lochotínském parku. Město, zahalené do noci, ke mně vztahuje svou náruč a v záři padajících hvězd vidím bloudit oči mrtvých lásek.

Dopil jsem sklenici vína, stojící na stole vedle otevřeného deníku, a po letech jsem opět vzal do ruky Baudelairovy Květy zla. Otevřeným oknem zavanul do pokoje syrový ozón podzimní noci. Nebe je poseté tisíci démanty a mezi nimi září obraz dávného času. Otevřel jsem namátkou knihu a do očí mi padly úvodní, až symbolické verše jedné básně:

 

Buď moudrá bolesti a uklidni se, vari!

Tys chtěla Večer. Hle, zde je!  Slyš jeho vír!

A temné ovzduší, jež padá na bulváry,

má pro jednoho stesk a pro druhého mír.

 

Dopsal jsem na konec deníku tyto Baudelairovy verše a zavřel jeho stránky. V rozostřeném obraze dávných let pozvolna splývá realita s umírajícím snem. A venku za oknem, v syrové podzimní noci, vidím bloudit oči. Smutné oči mrtvých lásek.

 *

 

Můj příběh Zimní soutěžení 2022
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Jurečková
Krásné až tajemné vyprávění. Děkuji.
Jan Zelenka
Paní G.N. Ještě se vracím k vašemu příspěvku. Nejsem orientovaný na budoucnost. Vzhledem k pokročilému věku si troufám tvrdit, že jsem na sklonku života. Co bych na budoucnosti viděl? Renomovaní vědci, kteří se zabývají cykly historického vývoje, tvrdí a píší, že naše současná civilizace je na sestupné křivce. Důkazy pro toto tvrzení jsou nezvratitelné. Zabývám se tím už léta a píši o této problematice i publikaci. Nebudu se zde o tom rozšiřovat, íčko je naladěno zcela jinak.
Jan Zelenka
Děkuji Soňo!
Soňa Prachfeldová
Vše , co jsme prožili , nás utvářelo do budoucna, které se ustavičně přetváří v minulosti. Zítra, pozítří, budoucí chvíle pořád jsou před námi a věřím, že v dobrém. Honzo pěkné.
Jan Zelenka
Díky, paní G.N. Ve své vzpomínkové knize Návraty, píši v jedné kapitole: "Ať už nás život formoval jakkoli, ve svém nitru zůstáváme pořád stejní." Já se i po poměrně divokém životě příliš nezměnil. Díky za váš názor.
Granda Nekonata
Dlouho jsem uvažovala, jaká je v tom stylově velmi vytříbeném textu pro mě zpráva. Protože se málokdy k nějakému textu vracím. Možná je v něm varování, že je třeba s větší pečlivostí prožívat současnost. Že za dvě dekády se k dnešním dnům budu vracet s vědomím, že je to mrtvá minulost. Minulost, která se čím dál víc zmocňuje mé duše. Tak vidíte, jaký otisk jste vytvořil. :-) I takový zabedněnec jako já, orientovaný na budoucnost, se na chvíli zastavil a zamyslel, že není třeba chvátat.:-) moc hezké čtení - děkuji
Jan Zelenka
Píši, jak cítím, paní Kollinová. Nemusí to pochopitelně každý vnímat stejně. Možná jsem tou minulostí zatížen víc, než je zdrávo. Ale věk se už příliš nachýlil a do budoucnosti nemá proto cenu vzhlížet. Děkuji za váš názor.
Jan Zelenka
Děkuji všem za hezké příspěvky.
Jana Kollinová
Nechávala jsem si Váš článek na chvíli, kdy budu v pohodě, připravená vnímat atmosféru sdíleného, ale neuspěla jsem. Pane Zelenko, jste jedním z úspěšných spisovatelů zveřejňujících své příspěvky na i60 a někdy možná zamotáte hlavu čtenáři. Druhý odstavec článku je natolik nabitý myšlenkami, úvahami a zážitky, že mám pocit expanze autorovy tvůrčí invence, kterou nedokáži uchopit. Lépe řečeno: "Komu není dáno, v apatyce nekoupí!" :-)
Martina Růžičková
Básníka v sobě nezapřete. Jen na mě při čtení padl smutek. Musím ho jít rozchodit...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?