To byly časy: Prvomájové průvody a jiné maškarády

Jako dítě školou povinné jsem o 1. máji moc nepřemýšlela. Šla jsem tam, protože se to ode mne vyžadovalo. Naopak na lampionové průvody u příležitosti VŘSR jsem do nedaleké Stromovky chodila ráda. Na VŠ jsem byla přijata i bez předchozího členství v SSM na gymnáziu. Vstoupila jsem do něj až poté, co o to požádala mne a další dvě spolužačky naše skupinová učitelka - nechtěla mít nepříjemnosti. Poté, co jsem nastoupila do zaměstnání, jsme si s kolegy průvody užívali. Dostavili jsme se na Letenskou pláň, někteří i se svými partnery a dětmi, ukázali jsme se naší paní ředitelce a po chvíli se vytratili. Na výlet mimo Prahu, zakončený v hospodě.

Byla jsem na tom stejně jako mnozí z vás, na střední škole povinně do SSM jako maximum mé poddajnosti. Průvodů jsem si užila dost, protože jsem byla do 26 let bezdětná. Po mateřské jsem ještě naposledy kráčela po Letné v roce 1986. Pak jsem se z této nechutné povinnosti vymanila nadobro. Do KSČ mě verbovali jen 1x, když se seznámili blíž s mým životopisem, přestali. Vadil jim špatný politický profil mého otce.

Ta doba taková byla, ale žili jsme v ní a ti, co to dnes čtou, tu dobu dokonce přežili :-)

Při povinné účasti na gymnáziu jsme také mizeli, nejhůř na tom byli ti "vyvolení", co nesli transparent - nemohli zmizet.

Prvomájových průvodů, když teď o tom přemýšlím, jsem si moc neužila :-) Na ZDŠ jsme společně nechodili a s rodiči jsem se zúčastnila snad jednou dvakrát ... Na gymnáziu jsme společně chodili, ale naše třídní paní profesorka dělala, že nevidí, že postupně mizíme - někdo domů, někdo do hospody ... Na nástavbě byla většina spolužáků z jiných měst a obcí, tak se společné chození do průvodu neorganizovalo ... V práci ze začátku jsem měla hodně malé děti, později, až byly větší, jsme společně několikrát byli - šli jsme kousek, pak jsme chvíli pozorovali průvod z chodníku, dětem se to líbilo a mně taky, protože jsme průvod zakončili u kamarádky na kafíčku, protože bydlela blízko ... Musím říct, že mne nikdo nikdy k účasti nenutil - asi jsem měla štěstí na šéfy ...

V SSM jsem byla taky, ale bylo to na vesnici, tam jsme maximálně občas udělali brigádu, jinak to byly mejdany a zábavy. Prvomájové průvody jsem nesnášela, v Praze na škole jsme se z nich vždycky vytratily. Vstupu do strany jsem se úspěšně ubránila. Jsem ráda, že je to všechno pryč.

Už jako děti jsme z prvomájových průvodů utíkali. Podobné zážitky, jako paní Hošková nemám. Nevnímal jsem ten čas nijak negativně. prostě jsme žili. Ani ve fabrice, kam jsem nastoupil po maturitě, ani později na fakultě jsem se nesetkal s žádným ideologickým tlakem. Každá doba má něco pozitivního i negativního. Bohužel i ta současná.

:-) Úlitba režimu či politickému uspořádání společnosti má mnoho podob, zdržel bych se horlivého mravokárenství, třeba kvůli sobě, třeba kvůli lidem, které mám rád nikoliv jako kanibal. :-)

chtěla jsem dát 5 hv! ale překlikla jsem se.

Ivano, nevím, jak dobrý byl můj kádrový profil. Tenkrát potřebovali doplnit zřejmě mladé síly, a tak se možná tak moc na profil nehledělo. Ostatně, dlouho jsem tam nezůstala.