Foto: autorka

Tři přání

16. 2. 2022

Můj příběh Zimní soutěžení 2022

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Helena Přibilová 16.2.2022 21:39

Paní Maruško, velmi ráda čtu Vaše články, neboť jsou vždy plné laskavosti. Přeji Vám ze srdce všechno dobré i splnění Vašich přání.

Alena Vávrová 16.2.2022 21:32

Maruško, moc krásně jsi ta svá přání napsala, děkuji.

Blanka Lazarová 16.2.2022 20:58

Také já se k těmto přáním přidávám, s velkým zájmem sleduji stav naší přírody a upřimně řečeno je mi z toho smutno a docela mě to trápí. Těch pokácených stromů, co na svých cestách vidím, není bohužel málo.

Martina Růžičková 16.2.2022 20:28

Také je mi do pláče na místech, kde ještě nedávno stávaly statné smrky... Přeji vám vše dobré a kéž by se vaše přání splnila.

Anna Čípová 16.2.2022 20:00

Maruško, je mi do pláče, když jedu autem do Rájce přes Protivanov. Lesy kolem silnice prostě nejsou a jejich obnovy se už nedožiju. Máš krásná přání, hlavně ať se ti splní to první.

Daniela Řeřichová 16.2.2022 19:55

Paní Marie, Vaše články a úvahy jsou mi vždy velmi sympatické. S Vašimi přáními se plně ztotožňuji.

Věra Ježková 16.2.2022 19:46

Maruško, jsi vnímavá, laskavá duše. Přeji ti hodně zdraví a vše dobré. ♥

Alena Tollarová 16.2.2022 19:17

Ráda bych přidala ke článku celé souhvězdí zlatých hvězdiček a všechna tři přání podepisuji. Naprosto odpovídají i mým pocitům a přáním. Hodně zdraví, Maruško!

Marcela Pivcová 16.2.2022 19:09

Také mě mrzí, když v létě jdu do lesa a tam, kde jsme nacházeli houby, je místo zarostlé křovím a suchou trávou. V blízkosti naší chalupy občas projede nákladní vlak. Do nádraží doveze několik prázdných vagonů, z nádraží vyjíždí s vozy naloženými dřívím. Kam je asi odváží?

Jana Šenbergerová 16.2.2022 18:20

I pro sebe si přeji, aby se vaše přání splnila.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce