My jsme ale krásky,
stříhali nám vlásky,
však nemůže nám slušet
když zůstaly tak trčet.
K obloze se díváme,
všechny stromy vzýváme.
Nenechte se ostřihat
nedá se na nás podívat.
Kdyby tu bylo zrcadlo,
smíchy by se rozpadlo.
Co jsme komu udělaly,
že nás takhle oškubali.
Stydíme se tady stát,
na sebe se podívat. .
Snad nás jaro zachrání,
nic mu přece nebrání
a že trochu zeleně
i nám někde sežene.