Toho dne, kdy mi navždy usnula maminka, se v mém vesmíru zrodila nová hvězdička. A od toho dne se s touto hvězdičkou - Maminkou ve svém niterním soukromí každé ráno pozdravím a pošlu odfouknutím z dlaně velikou pusu. Ani ve středu 23. února 2022 v 6 hodin 40 minut (+/-) tomu nebylo jinak. Díky této mé tradici, vesměs brzké ranní, kdy chodím do práce, mi jasná hvězdná obloha nadělila zázračnou podívanou. Maminka si asi najala hvězdný vláček, protože na obloze jsem viděla silně svítící dlouhou tečkovanou přímku, která se konstantně posouvala ze severozápadu na jihovýchod.
Pomalu jsem polkla. Mysl měla „stop stav“. Zírala jsem. Chtěla jsem si hrábnout do kapsy pro telefon, abych to, co vidím, nafotila, ale nějaká síla mi to nedovolila a já zůstala pouze zírat. Vše se mi v těle zpomalilo, dlouze jsem se nadechovala a vydechovala, jako bych se bála, že můj dech celou podívanou zaplaší. Nevím, jak dlouho jsem se dívala, 1-2 minuty?
Z toho ranního vědeckofantastického UFOnního komatu uprostřed ulice probouzejících se Řevnic jsem se pomalu probírala až poté, co přímočarý světelný vláček z pomyslných hvězd ztratil svou zář v bledi horizontální oblačnosti, kam zajel jako do depa. V hlavě jsem se ptala: Co to bylo? Vidina? Zbláznila jsem se? Odezva třetí dávky proti Covidu? Mimozemšťani? Formace letadel letící na Ukrajinu? Co to bylo?
Nedalo mi to klid. Ve zprávách se nic neobvyklého neobjevilo, nikdo nic o něčem výjimečném neříkal, byl docela normální den, s ustupujícím větrem, naopak počasím až podezřele jarním. A bez vykřičeně publikovaných nehod a skandálů. Strejček Google mi také nepomohl, ale to nebylo v jeho moci, protože jsem mu zadávala velmi sofistikované hádanky, které samozřejmě ve své databázi neměl, např. „pohybující se přímka na obloze“, nebo „formace letadel v přímce“, anebo „UFO ve tvaru přímky“. Nuže, nezbylo mi než hasit své zvídání tím, že jsem napsala svému letitému kamarádovi od vojenského letectva.
S velkým pochopením nad mým vyděšením a naivní iluzí o přítomnosti Marťanů mi bylo vysvětleno, že jsem byla svědkem přeletu Muskových satelitů. Jde o telekomunikační družice megakonstelace Starlink, projekt miliardáře Elona Muska, zakladatele společnosti SpaceX. Tyto družice mají za úkol pokrýt celý svět vysokorychlostním satelitním internetem. Postupně se vypravují na nízkou oběžnou dráhu (cca 340 km nad povrchem Země), a tím jsou za příznivých viditelných podmínek, tj. suchý vzduch bez prachového zákalu, okem viditelné. Nejviditelnější jsou vždy po svém vypuštění z orbitu, kdy vytvářejí tzv. „vláček“, neboli řetězec světel putující po noční obloze
Proto jsem i já ve středu ráno 23.2.2022 mohla formaci satelitů okem pozorovat a na chvilku sdílet jejich vesmírnou cestu. Jakmile vystoupají až do výšky 550 km, už je asi bez dalekohledu neuvidíme, budou už od sebe více rozestoupené, a bude - li je možné technicky pozorovat, pak jen jako jasné tečky letící v řadě za sebou.
Poprask na středečním ranním nebi je vysvětlen. Jsem zase o cosi informovanější. Nicméně nadále zůstávám snílkem a věřím, že má hvězdička Maminka četla jízdní řád, za groš vesmírného prachu si koupila jízdenku a z hvězdného vláčku mi po ránu mávala.