Malý příběh v soukolí dějin
Ilustrační foto: Pixabay

Malý příběh v soukolí dějin

6. 3. 2022

Saša byla ruská vědecká pracovnice, která se během šachového turnaje v Moskvě zamilovala do českého pilota Karla.

Po svatbě žili v Praze a její příbuzní se s ní nesměli stýkat.

Od srpnové invaze to v novém domově neměla jednoduché.

O to víc se věnovala rodině a umění.

Poznala jsem ji jako vzdělanou maminku mé báječné snachy.

Se Sašou jsme navštěvovaly balet a operu, konzultovala jsem s ní ruské divadelní hry, které jsem redigovala.

Ráda diskutovala s mým bratrem, který žije od roku 1968 v Německu. K častým tématům patřila evropská kultura se svými velikány.

Nejen Saša symbolizuje v naší rodině tragičnost lidských osudů, do jejichž života nevratně zasáhly mocenské ambice.

Věřila jsem, že náš společný vnuk Mikuláš bude ušetřen děsivých zážitků, které viděl jeho táta, když jsme v devadesátých letech projížděli rozbombardovaným Karlovacem.

Věřila jsem, že humanismus není plané slovo.

Věřím, že všichni chceme žít v míru.

Můžeme pro to ještě něco udělat?

 

Evropa válka
Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Z nás obyčejných lidí to běsnění ruského dábla nezastaví nikdo z nás. Jsme zkrátka bezmocní v této vážné situaci. Ztrácíme náladu, mizí naše úsměvy, a všichni máme strach z budoucnosti. Také nechápu Ty, co situaci zlehčují a mnohdy snad jsou i na straně agresora. Ukrajina musí vyhrát, na Ukrajině mám své bývalé spolupracovníky a denně na ně myslím. Moc za tento článek děkuji. Ukrajině přeji spoustu sil, spoustu odvahy a at žije UKRAJINA!
Hana Polednová
Danielko, bezmoc, vztek a smutek se ve mně od začátku odehrává. Nemohu pořádně spát a pražádná nálada na něco. Jak se mohu radovat, když myslím denodenně jen na to jedno. Aby vše konečně skončilo a byl všude mír. Aby ty mámy s dětmi si mohly užívat každodenních radostí a nemusely se bát v cizí zemi o své blízké doma na Ukrajině. Jak ráda bych pro to udělala více. Děkuji za článek.
Zdenka Soukupová
Nějak nerozumím tomu, že Rusové pořád nevěří, nebo nechtějí věřit, co tropí , když od nich odešlo tolik obchodních i výrobních firem, nelétají letadla, nefungují banky.... Proboha, jak si to zdůvodňují? Přece jim musí být jasné, jakou tragédii způsobují! Moc přeju Ukrajincům, aby zvítězili. Danielo, rozumím Ti, mám na Ukrajině pár známých.
Marie Měchurová
Pane Havle Václave Kotasi, vy snad věříte, že ta rozstřílená města, zabití vojáci na obou stranách, ty tisíce uprchlíků je propaganda? Tu hrůzu vidíme od různých zpravodajů z různých medií.
Daniela Řeřichová
Přátelé, děkuji za vaši morální podporu. Cítím to, co mnozí z vás – bezmocnost. V týdnu jsem šla do knihovny na Mariánském náměstí. To, co jsem viděla, mě hluboce zasáhlo. Mámy se zamlklými dětmi stály frontu na střechu nad hlavou. Styděla jsem se za to, že mám v bytě teplo, že chodím s vnoučaty do kina. Styděla jsem se, že neumím udělat něco pořádného. Prosím, moc prosím o lidskost.
Blanka Lazarová
Nejhorší na tom je, že mnoho lidí v Rusku vůbec neví o co jde, nemají informace a věří Putinovi všechny ty lži. A pak je mnoho lidí, kteří vědí a bojí se o práci, o své děti a tak mlčky přežívají. Tak to známe i my po roce 1968. A víme jak dlouho trvalo, než přišel 89 rok. A pak je skupina lidí, opravdových hrdinů, která se snaží s tím něco dělat, ozývá se, stávkuje..... a ta je umlčována všemi možnými nejhoršími způsoby. Vůbec si neumím představit v té situaci, která v Rusku je, že by se jim povedlo zevnitř něco změnit. Je mi líto všech lidí, kteří toto musí trpět a snášet, bez ohledu na národnost. Došlo to už hrozně daleko a týká se to bohužel nás všech. Věřím, doufám, přeju si,....... ať už to zlo skončí.
Olga Škopánová
Musíme porazit ďábla.
Marie Měchurová
Situaci na Ukrajině snáším hodně těžko, Nejím, nespím a dokonce moje oslabené tělo dostalo i covid. Mám ale tu možnost ležet doma v teple pod peřinou. Oni tu možnost nemají. Hodně těžce nesu, že se i nás na íčku najdou lidé, kteří situaci zlehčují, omlouvají a mezi řádky i schvalují. Danielo děkuju, že máš sílu proti jejich názorům bojovat.
Libuše Křapová
Já také nevím. Jak to zastavit? Ví to vůbec někdo? Je mi jich na Ukrajině moc líto.
Naděžda Špásová
Danielo, je to smutné, jsem z toho smutná a strašně naštvaná až na......á, nechápu, jak to tomu šmejdovi může beztrestně procházet. Boží mlýny melou hodně pomalu. Moje matka a babička byla z Volyně, přítel dcery je Ukrajinec, jsou tu celá rodina, naštěstí mají naše občanství. Nechci domyslet, jak tohle skončí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.