To bývaly časy, kdy jsem míval vlasy

Mne to sice nepostihlo, ale je tu utěšující skutečnost: Menší plocha k česání, větší k umytí. :-D

Vtipný článek a navíc provokuje k alternativě titulku, díky krásné češtině: " To bývaly časy, když jsem mýval vlasy." :-)))

Příteli, neželte vlasů. Důležité je to, co je v hlavě, nikoli na hlavě.

Tak to je super počtení.Zasmála jsem se,díky moc.

Tak tu poslední větu musím přečíst doma :-))

Pane Mračku, Váš rukopis se mi moc líbí. Dokážete s laskavou humornou nadsázkou vyjádřit poezii všedních dnů. Škoda, že nás svou milou tvorbou neobdarováváte častěji.

Ve svých 71 nemám vlasy, ale mám všechny své zuby...a k tomu, abych snědl biftek vlasy nepotřebuji

Pěkná vzpomínka.

Díky moc za úsměvný článek ned po ránu*

Vtipné. Připomnělo mi to dětství - na "vakace" k babičce do Rohenic jsem přijela jako dlouhovlasá princezna a bráchové tak nějak jako normální kluci. A první, co bylo, že nás děda pohnal ke starému hrbatému Kotyškovi pod ves. Mě vzal podle kastrólu a kluky dohola. Rodiče se za to vždycky zlobili, ale nic platno, příští rok se to dělo znovu. Druhá babička s dědou - z Ledec -nám nic tak potupného nepáchali.