Paní, vám to dneska sluší. Proč už muži neříkají komplimenty?
Ilustrační foto: Ingimage

Paní, vám to dneska sluší. Proč už muži neříkají komplimenty?

31. 3. 2022

Moc vám to sluší. Takovou a podobné věty říkávali dříve muži ženám častěji než nyní. Mladíci už komplimenty dívkám neskládají, protože se bojí, že by mohli být podezíráni z obtěžování. Lichocení ženám je čím dál vzácnější jev.

Paní, vy máte krásného pejska. Moc vám to spolu sluší, mohl bych si vás pohladit?

Když takovou větu řekne muž cizí ženě při venčení v parku, je to vysoce riziková záležitost. Může počítat s více variantami vývoje v následujících minutách.

Mlčení, oči obrácené v sloup, tedy jasný signál typu: Neobtěžuj, tenhle pokus o kontakt je fakt trapný.

Vyděšený výraz, útěk: Pomoc, v parku je úchyl, volejte policii!

Úsměv a reakce: A tohle říkáte každé ženě se psem, kterou potkáte, že? Jasný signál, že žena je sebejistá, veselá, třeba si chce popovídat.

Jenže, proč by se muži do tak riskantních situací pouštěli, když pravděpodobnější jsou varianty jedna a dvě než na třetí? Ano, je to tak, z našich životů pomalu mizí flirtování, komplimenty, legrácky, tedy to, co dříve bylo ve vztazích mezi muži a ženami běžné.

Přibývá názorů, že ve společnosti, kde jsou si muži a ženy naprosto rovni, nemají místo, ba i názorů, že jsou pro ženy ponižující.

Výsledek? Lidé si odvykají říkat si milé věci, chválit se, lichotit si navzájem. Obávají se totiž, že by si to druhá strana mohla vykládat jinak, že by z toho mohly být problémy.

„Asistentka našeho ředitele si stěžovala, že ji obtěžuji. Já byl v šoku. Přece si nikdo nemůže myslet, že já šedesátiletý chlap, bude obtěžovat sedmadvacetiletou holku. Jenže o mě se to ve firmě opravdu vyprávěo,“ říká jednašedesátiletý Jiří, který pracuje pro jednu velkou finanční společnost. „Ředitel je kamarád mého syna, známe se i z jeho rodinou, tak jsem se šel na rovinu zeptat, co to znamená. Řekl, že ví, že to nemyslím špatně, ale že je naprosto nepřijatelné, abych jeho asistence říkal, že jí to moc sluší. Že je to neprofesionální a ona se proti tomu oprávněně ohradila. Tak jsem se jí omluvil s tím, že za mých mladých let to holky braly jako lichotku, ne jako ponížení. Načež prohlásila, že jsem omluvu zlehčil a tím ji ponížil podruhé,“ vypráví.

Ve Velké Británii proběhl průzkum snažící se zjistit, zda je ženám lichocení od kolegů a cizích mužů příjemné či ne. Celá pětina Britek si nedokázala vzpomenout, kdy se naposledy vůbec s nějakou lichotkou setkala, polovina uvedla, že je ovšem považuje za příjemné.

Jednadvacet procent jich uvedlo, že komplimenty nemají rády, cítí se při nich trapně a jsou přesvědčeny, že do současného světa nepatří.

Strach z toho, že kompliment bude vykládán jako nevhodné zasahování do soukromí či přímo obtěžování a nevychovanost, mnohdy vede k tomu, že se lidé bojí vyslovit jakékoli uznání či pár příjemných slov. A vůbec nemusí jít o lichotky, které mají jakýsi lehce sexuální podtext.

„Často se říká, že lichotky otevírají cestu k srdci ženy, přitom lichotky rádi přijímají i muži. Snaží se sice působit jako drsňáci, kteří vše zvládají, ale i oni rádi slyší, že se partnerce líbí nebo že se jim něco povedlo,“ uvedl psycholog Pavel Rataj.

„Řekla jsem jednomu pánovi, který se mnou stál ve frontě u bufetu na horách, že má hezké tričko. Podíval se na mě nejdříve vyděšeně. Já upřesnila, že se mi na něm líbí motiv železnice, že mám syna, který je nadšenec do vlaků, tak jsem se chtěla zeptat, odkud ho má. Bylo ihned znát, že se mu ulevilo, asi se lekl, že ho balím. Pak jsme si hezky popovídali,“ říká se smíchem třiašedesátiletá Jana. A dodává: „Já ráda lidem říkám, když se mi na nich něco líbí, když udělali něco dobře. Stejně tak to ráda slyším. A nemusí jít jen o muže. Před časem mi jedna paní v tramvaji řekla, že mám dobře ostříhané vlasy, ptala se do kterého kadeřnictví chodím. Zbytek cesty jsme strávily příjemnou debatou. Vždyť to je přece milé.“

Komplimenty a lichocení se během posledních let proměnily, získaly podobu lajků na sociálních sítích. Na nich se lidé navzájem vychvalují za cokoli, ale z osobních kontaktů, z běžného života příjemná slova vyjadřující pochvalu, obdiv a uznání spíše mizí.

Zdá se, že lidé jimi začali naopak plýtvat směrem k dětem. V komunikaci s nimi se to hemží výrazy: nejlepší, úžasný, špičkový, geniální, šikulka.

Možná, že proto už pak nezbývá na chválení dalších lidí v okolí síla a kapacita. Jenže, pak se stejně často ukáže, že kdo ovládá umění skládat komplimenty, má to v životě často jednodušší, je oblíben a co víc, snáze dosahuje svých cílů.

V jednom domě například posílá společenství vlastníků bytů na jednání s úřady zásadně jednoho z obyvatel, který se osvědčil tím, že umí lichotit úřednicím. „Jednali jsme několikrát s mimořádně nepříjemnou paní. Jednou jsem se za ní vypravil a na úvod při vstupu do kanceláře řekl, že jsem se už minule chtěl zeptat, čím tak pěkně voní, jen že mi to bylo trapné, ale že dcera bude mít narozeniny, nevím, co jí koupit a uvažuji o parfému. Ta žena úplně roztála, nakonec mi dokonce napsala na papírek název vůně. A od té doby, kdykoli tam přijdu, je výrazně příjemnější. Nakonec jsme to, kvůli čeho jsme s ní jednali, vyřídili o dva měsíce dříve, než tvrdila, že je to možné,“ vypráví pan Stanislav. Je mu sedmdesát a říká, že mu současný svět, ve kterém je lichocení ženě často považováno za pokus o sexuální obtěžování, připadá smutný a pokrytecký.

Ano, toto je jedna z oblastí, ve které se ukazuje, že se vnímání vztahů mezi starší a mladší generací výrazně změnilo. I když je pravda, že hranice mezi trapností a vtipností je v případě komplimentů často velmi tenká.

lidé vztahy a sex životní styl
Hodnocení:
(4.8 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Josef Borecký
Ona vůbec živá komunikace mezi lidmi mizí, lidi sedí se svými mobily ze kterých taky častěji píší než zavolají. Když ten co sedí v tramvaji u okýnka chce vystoupit, nenamáhá se vyslovit z dovolením... Komplimenty by se měly používat ovšem jako vzácné koření, nepřepepřit.
Eva Kopecká
Koupila si jednou známá šaty a potřebovala vědět, co já na ně. Měla je na sobě, patrně hledala sympatizanty, protože její nejbližší slušně řečeno považovali koupi za značně nešťastnou. Řekli ji to tedy podstatně otevřeněji. Podívala jsem se na ní. A viděla nešťastnou osůbku, která nepobrala moc krásy a pravidelně to dorazila oblečením, účesem, líčením. Nemohla jsem ji to udělat. Povídám jí, látka je velmi kvalitní a vzor decentní. To levný nebylo. Povedl se ti kousek, ve kterém můžeš na oslavu, na návštěvu i na večeři. Chudák rozzářila se a řekla, ty jsi jediná, kdo mi to nesepsul. Kdyby řekla, jak mi to sluší, to by bylo lhaní a fakt nevím, jak bych se s tím popasovala. Je to už let, co jsem ji neviděla. Třeba našla svůj styl. I když...nevím. Dnes muži komplimenty neskládají zřejmě proto, že u cizích žen by v tom byl viděn jistý záměr. U žen vlastních podpora dalšího utrácení za módu. A taky, my si svoje modely zkonzultujeme u kamarádek a prodavaček. Takže když v něčem vylezeme ven, tak to už víme a nepotřebujeme si to potvrzovat. Zejména ne cizími muži.....
Oldřich Čepelka
Jednoho dne se žena urazí, když se podívá do zrcadla, jak je pěkně nalíčená. - Já jednou hájil přechylování cizích ženských jmen ve sportu. Když to zní dobře, ať se přidá –ová. Odpůrkyně se zděsily, že to je diskriminace rozhodovat o jménu ženy. Tak jsem jim řekl, že se ženy diskriminují tím, že odmítají koncovku –ová. Že tím se podřizují mužskému názvu, chtějí vypadat jako muži a podřídit se mužskému slovesnému vzoru. A jestli to feministkám nevadí. Tak koukaly…
Jindřich Berka
Dobrý den, myslím si, že bychom měli být více pozorní a nešetřit komplimenty. Jenže jsou muži, co to neumí a jsou přitom vás mají rády. Stejně je na světě hodně chlapů, co plýtvají komplimenty, hezky se chovají, ale ve skutečnosti jsou s odpuštěním hovada. Ne slova, ale činy jsou podle mě rozhodující. Jindra
Martin Vrba
:) :) :) Paní Lenko 14:13 Jo – já jsem zažil, že dotyčná se nejdříve rozplakala a pak na mne ječela, že toho budu litovat, že má slovo u ředitele a že mi to v podniku zavaří, později (snad to byla ona) napsala mé manželce udavačský dopis, že jsem jí nevěrný. Jiná, ta byla ale opravdu hezká, ta mne zavolala, že v horních místnostech (ty se otevíraly jen na oslavách a schůzích) v podkroví praskla voda, já tam naklusal a ona tam byla nahatá a voda tekla jen normálně ve sprše a ona v ní. To bych tedy spíše zařadil mezi svádění, ale já měl strach, že upadne – sotva se držela na nohou a jazyk se jí pletl stejně jako nohy. Tehdy jsem to řešil tak, že jsem ji poplácal po zadečku a řekl, že je opravdu moc pěkná a až budu chtít mé manželce být nevěrný, že ona bude tou první. Situaci jsem nezneužil. Ona, když vystřízlivěla, tak mi děkovala a omlouvala se. Zůstali jsme kamarádi bez sexu a je to ta, o které jsem do íčka napsal příběh s názvem: „Věčná optimistka Monika“. https://www.i60.cz/emag-articles/show/28274 To bylo docela milé a ne tak obtěžující a je to varováním, že alkohol je možná za mnoha nehodami a nemusí to být jen autonehody – těch nechtěných dětí by se asi nikdo nedopočítal. :)
Lenka Kočandrlová
P. Vrba 16:29 Velmi humorné nebo zcela k pláči bývaly scénky po bujaré oslavě MDŽ.Já osobně jsem se vždy zdržela popíjení alkoholických nápojů - nechutnalo mi to nikdy - ale u nás v podniku se tradovala historka o jednom trošku opilejším pánovi,kterého pronásledovala jeho opilá vedoucí a on běhal po kancelářích,držel si vepředu ruce na svých mužských orgánech a křičel Nedám nedám!!! .... a nedal.Ona byla naštvaná,neb byla zvyklá na 100% mužskou pozornost i od podřízených a ono nic nebylo ! ,později se to proměnilo v zábavnou historku bez následků.
Antonín Nebuželský
Asi tak pane Charváte. Možná osobní zkušenost. Moje manželka zrovna moc nemusí, když pochválím nemanželku, řečeno s klasikem:-)
Soňa Prachfeldová
Je to velká škoda, že mezi lidmi se vytratila slušnost a vlídnost. Neříkám, že mezi všemi. Asi se lépe říká, ta má zase dneska ránu, než říct je originální. Doufám, že mezi známými , ještě slušnost nezmizela, cizí jsou k sobě úplně cizí a o sblížení, kusu řeči se už nestojí. Ještě snad funguje , kdo má podobné koníčky, tak si mají o čem povídat.
Martin Vrba
Paní Lenko, popsala jste to dobře. Co je nám od někoho sympatické, tak od druhého je nám třeba až odporné. V milování je to hranice mezi krásnou rozkoší a odporným znásilněním. Zůstanu jen u toho obtěžování. Správný chlap musí rozeznat už během první věty, kdy obtěžuje a kdy baví a buď se okamžitě stáhnout, nebo se dál snažit. Ale měl jsem v životě to štěstí (smůlu), že se mnou navazovaly styk jako první často i ženy. Ty svůj neúspěch pak ventilovaly do okolí tím, že prohlásily, že jsem teplouš. :) Ano – i ženy dokáží muže obtěžovat – zejména, když se trošku „ovíní“. Nechybí pak ani „chvaty a hmaty“ do intimních míst, a často jsou pak vulgárnější, než průměrný muž.:) Kdo z mužů tady nezapomněl na podnikové oslavy MDŽ, tak mi dá určitě za pravdu. :)
Lenka Kočandrlová
Ještě jsem nad tím přemýšlela: jakž-takž jsem snesla poznámku v dobrém od někoho,kdo měl moje sympatie,ale tatáž slova od někoho,kdo mi byl ukradený mě akorát naštvala. Každý má o sobě nějaké mínění,má zrcadlo a rozum,tak nenaletí na lichotivé žvásty od někoho,kdo chce z toho akorát něco vytěžit.Tak mi jako příklad přišly (neznám to osobně,jen z četby) ty úlisné oblbovací kecy egyptských animátorů u moře,kteří cílili na evropské ženy a často se jim je podařilo tak pobláznit,že jezdily do rezortu opakovaně ,ba dokonce si některé takového mladého oblbovače vzaly....a pak litovaly!!!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.