Poreč, Istrie. Večer na poloostrově Lanterna. Všechny fotografie: Jan Zelenka
Chvála moře
6. 4. 2022Pálící slunce a jemně se čeřící moře. Není vůbec normální, že se středoevropský člověk, navyklý na drsné kontinentální klima, válí v lednu na mořské pláži a má strach, aby se nespálil.
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Jan Zelenka
6.4.2022 16:09
Paní Vargová, děkuji za spolucítění. Paní Kopecká, jsme stejná krevní skupina. Vyjádřila jste přesně moje pocity. I když jsem moře už po těch mnoha letech notoricky znal, těšil jsem se na něj pokaždé jak malé dítě. Poprvé jsem viděl moře počátkem osmdesátých let na Baltu v tehdejším NDR. A bylo to fascinující. O praotci Čechovi jsem psal v roce 2019 glosu se stejným závěrem, jak píšete. Odkaz: https://www.i60.cz/emag-articles/show/23422
Eva Kopecká
6.4.2022 15:36
Jsem úplně u vytržení. Musela jsem si to přečíst dvakrát. Tohle je moje parketa. Největší láska.
Téma moře je pro mě věčné a vděčné. Odmala jsem koukala na filmy, kde se moře byť jen mihlo. Odmala jsem hltala Verneovky. Někdy ve věku kolem deseti let jsem poprvé slyšela La Palomu a zamilovala si ji zřejmě doživotně. U moře jsem byla jen pětkrát. Jen autobusem. Když se blížíme k cíli a já cítím tu vůni, mám pocit muzikantské Lidušky, která zdáli slyší hudbu. Nebo koně, který je pořád ve stáji a otevřou mu ohradu na louku. Mám chuť běžet před autobusem, abych tam byla dřív. Nejspíš za to nemůžu. Narodila jsem se jako ryba. Prostě to v sobě mám. Nikdy nezapomenu na to první setkání. Cesta do Španělska byla dlouhá. Ranní vzduch už ohřívalo slunce, když se náš autobus zastavil na silnici u pláže. Před námi byla ta nekonečné modrá a na obzoru zakulacená plocha a do reproduktoru nám pustili La Palomu. Nevnímala jsem ruch kolem a reakce lidí, kteří se mnou přestáli tu dlouhou trasu. Jen jsem koukala, neschopná slova a pohybu a chtělo se mi brečet. Bylo mi pětatřicet a já se konečně dočkala.
Jet k moři byl pro mě vždycky svátek. Když jdu prvně na pláž, mám chuť se k němu rozběhnout. Skákat radostí. Válet sudy. Rochnit se a stavět si z písku. Prostě si s tou líně se převalující vodou mám co říct.
Každý z nás má pro něco slabost, každého nás v životě něco uchvacuje. Jet k moři, na to kývnu vždycky, i když se cítím bídně. Na to si čas udělám, i kdybych ho měla málo. Jet k moři, na to si našetřím, i kdybych neměla z čeho. Lásky přicházejí a odcházejí. Aktivity a koníčky člověk v životě kolikrát i změní. Ale moře, to je věčné a nadčasové. K němu je moje láska bezpodmínečná. Pozorovat ho, jak se probouzí. Jak jde spát. Jak po něm důstojně plynou v dálce bílé plachty. Sedět celý den na břehu, nemyslet na nic, jen se koukat a vdechovat ten úžasný vzduch. Nic víc...přijedu vždycky nadšená, rozsvícená jako vánoční stromeček, opálená jako Indián. Sluníčko u moře se mě chytá samo i ve stínu. Je to něco, co mám bez vlastního přičinění. Ten úžasný zlatavý nádech. Nikdy jsem se nespálila. Ten praotec Čech se prostě měl zastavit poněkud jižněji...
Jana Vargová
6.4.2022 15:12
Úžasné! Fotky nádherné. Stačí zavřít oči a přenést se na písečnou pláž. Díky.
Anna Potůčková
6.4.2022 14:09
Moc hezký článek o moři. U moře jsem nebyla nikdy a ani mě to nějak neláká. Možná je to tím, že jsem prostě moře neviděla v reálu, ale jen na fotkách. A když už zminuji fotky, tak článek je doplněn krásnými fotkami.
Jan Zelenka
6.4.2022 10:17
Děvčata, velice děkuji za vaše ohlasy. Tohle téma, to je moje parketa. K moři mě dovedl kamarád Jules Verne.
Alena Velková
6.4.2022 10:02
Ano, slunce a moře se ani mě nikdy neomrzí, ale že mám prázdnou skleničku, to bych kvůli tomu nepřehlédla :-))) ...opravdu jste to hezky napsal!
Jana Kollinová
6.4.2022 10:00
Již dlouho jsem nečetla tak dokonalé poetické vyjádření pocitů z dovolené u moře. Pane Zelenko, děkuji.
Marie Měchurová
6.4.2022 09:12
Moře má mnoho podob, od klidných až po dramatické ve Francii nebo v Portugalsku, kde vlny dosahují i několika metrů. Moc hezky napsáno.
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 17. týden
Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat vážné hudbě. Jak dobře ji znáte? To uvidíme...
AKTUÁLNÍ ANKETA