Všechny fotografie: Naděžda Špásová

Jak jsem málem vypustila duši

30. 4. 2022

cestování Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jarmila Fialová 1.5.2022 08:56

Všechna ta místa důvěrně znám - u nás na Křivoklátsku je to všude přes hory a doly

Jana Šenbergerová 1.5.2022 08:18

Naďo, takových je nás víc. Není to tak dávno, kdy bych si ani nepomyslela, že na courání po kopečkách už skoro ani nepomyslím. Na rovině jsem sice ještě pořád frajerka, ale bohužel žijeme v kopcovité krajině. Hlavně ať nám to ještě dlouho aspoň nějak chodí. :-)

Jana Šenbergerová 1.5.2022 08:18

Alena Tollarová 30.4.2022 21:42

Naďo, mám to úplně stejně. Po výšlapu si v pohodě sednu do autobusu a když mám vystoupit, nemůžu se pomalu ani pohnout. Vystupuji z něho jako svázaná a chvíli mi trvá, než se zase rozejdu. Lepší už to nebude, ale zaplať pán bůh, že je to tak :)

Věra Ježková 30.4.2022 20:12

Naďo, jsi statečné děvče. Fotky jsou parádní. :-)

Dana Puchalská 30.4.2022 13:57

Nad'o, perfektně popsaný výšlap... Neboj, nejsi sama,kdo má podobné pocity či pofuky ?? Já si občas říkám,že funím jako když jde prase z bukvic.

Anna Potůčková 30.4.2022 12:32

Nadi nejsi sama, mám do kopců také dost velký problém se tam nějak dostat či chcete-li vyškrábat. Funím vždy jak lokomotiva a musím často odpočinout a tzv . se vydechnout.

Eva Mužíková 30.4.2022 11:20

Nadi, vylíčila jsi to tak živě, že mne rozbolely kyčelní klouby. :))) Hezky jsi se rozepsala, jako bych tam s Tebou trpěla...Užila jsi si od každého trochu a tak to má být...

Helena Votíková 30.4.2022 09:41

Hezký výlet,nevím jaký je Nižbor teď, ale jezdívali jsme tam stanovat. Jak jste byli tak rozběhaní, měli jste nakouknout k Laffitovi, to je taky v kopci... :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Tenkrát na Západě: Skok do kapitalismu

První, byť nepřímý, kontakt s tehdejším kapitalistickým Západem si vlastně ani nepamatuji. Vzhledem…

Marta Hrušková

Moje životní křižovatka: Každá mince má dvě strany

Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký příběh z naší historie či z mého života. Ano, ogni medaglia ha il suo rovescio, opakovali. A já jsem si toto přísloví uvědomovala, když se mi vybavovala nějaká křižovatka v mém životě.

Michaela Přibová

Jak jsem se ztrapnila v metru

Nějak jsem si pořád ještě nezvykla, kolik mi je. Ustrnula jsem na cifře minimálně o 10 let nižší. A…

Jana Hošková

Na dovolenou i se zdravotním omezením? Ano, jde to!

V roce 1991 jsme byli s manželem na první společné dovolené v italském městečku Bibione. Poprvé jsme mohli vyzkoušet, zde je moře opravdu slané, jak chutná pravá Italská zmrzlina a jak rychle se dá opálit a nebo spálit.

Zdena Tesařová