Úvodní foto archiv Jana Zelenky, foto v textu Pixabay.com

Já chci prostě jen žít!

25. 5. 2022

glosa Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Puchalská 31.5.2022 00:13

Honzo, děkuju. Povedl se Ti opravdu pěkný článek.

Marie Ženatová 28.5.2022 09:37

Moc děkuji za hezký článek*

Soňa Prachfeldová 28.5.2022 07:53

Ano, je to tak. Je to naše zklidnění, nepotřebujeme pořád něco dohánět. Včera mi nebylo nejlépe a v tu chvíli si pomyslím, jak hezké jsou úplně všední chvíle a přeji si, ať to ještě chvíli vydrží. Aktivní rádci nechť radí tam, kde jim naslouchají.

Marie Faldynová 27.5.2022 19:34

Co bylo nezměníme, co bude nevíme, jen to co je můžeme ovlivnit, radost z jarní přírody je tu pro všechny. Díky za sdílené zážitky.

Hana Šimková 27.5.2022 09:25

Mám dojem, že všichni chceme žít a svůj život si v tomto věku už utváříme podle svých možností a ne podle nějakých aktivistů.

Jitka Caklová 26.5.2022 17:04

"Já chci prostě jen žít!" Všechno jde, když se chce. Jen to nepůjde s iluzemi (mylnými představami), že to půjde jen když všichni kolem mě se budou chovat podle mých představ. To nebudou nikdy, "aktivisté - neaktivisté".

Jana Kollinová 26.5.2022 16:19

Dokonalé! Cituji: "Já chci prostě jen žít!" Kdo ne? Přání, vyznání, bytostná touha po uchopení krásných okamžiků nebo výzva?

Helena Votíková 26.5.2022 11:09

Moc hezké a souhlasím

Irena Mertová 26.5.2022 09:13

Hezky napsáno, také mne to až dojalo...

Hana Rypáčková 26.5.2022 07:32

Na život snad ani návody a rady neplatí. Každý má svou cestu a kopírka nefunguje.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Podzim v podloubí

Sedím v podloubí u sklenky vína a přemýšlím o tom, jaký bych chtěl vlastně být a také, kde bych chtěl právě teď být. A také o tom, jaký je ten dnešní svět. Takové podivné myšlenky mne přepadají vždy, když se ocitnu sám v některém místním kavárenském prostředí.

Jan Zelenka

Můj seniorský den: Jsem závislá?

I když jsem chtěla psát na docela jiné téma, dnešní ráno můj názor změnilo. Tedy, ne seniorský den,…

Danuše Onderková

Jedna zcela obyčejná neděle

V dálce na obzoru, nad četnými sady a červenými střechami předměstských domků, se rýsují mírně rozostřené vlnovky středohorských kopečků. Zvlněný obzor mi připomíná až jakousi nepravidelnou sinusoidu, jejíž rovnici bych si netroufal stanovit.

Jan Zelenka

Co by, kdyby…?

Říkáte si někdy, co by bylo, stalo se, kdybyste něco byli bývali udělali jinak? Já moc ne, vlastně skoro vůbec. Vždy jsem dělala to, co jsem v dané chvíli považovala za nejlepší, co jsem mohla, čeho jsem byla schopna – a dělala jsem to, jak nejlépe jsem to uměla. Tak proč to zpochybňovat?

Věra Ježková

Platónova republika na i60, aneb proč jsem mezi vámi

Proč tu vlastně jsem? Proč čtu články na i60? Proč utíkám do světa i60 pokaždé, když realita není úplně taková, jakou má být? Nebo jakou si přeji mít?

Jan Tkadleček