Nosíte brýle? Stále, nebo jen občas? Nebo kontaktní čočky? Nebo jste brýle nosili a odložili jste je díky operaci očí? Nebo je vůbec nepotřebujete a prostě se vám jen líbí? Pak možná uvítáte mé pozvání do světa brýlí. Na výstavu Brejle a okuliare, Design brýlí v Československu. Příspěvek jsem rozdělila do dvou částí.
Výstava byla otevřena do 28. května. Seznamovala návštěvníky s historií československé výroby brýlových obrouček a s dalším směřováním tohoto obzvlášť v minulosti opomíjeného řemesla. Ukazovala i aktuální trendy v navrhování brýlí a jejich tvorbu na UMPRUM.
V různých historických epochách se vnímání brýlí a jejich nositelů měnilo. Na počátku příběhu brejlařiny byl průhledný vybroušený krystal – čočka, držená v ruce, jež pomáhala oku lépe vidět. Posléze se začalo řešit, jak ji upevnit přímo před oko. Tak začaly vznikat první brýle, jejich technické řešení a design. Rozvoj brýlařství v českých zemích lze datovat do druhé poloviny 19. století.
1920
První dekáda samostatného Československa se nesla ve znamení skřipcových brýlí, řazených k obrubám typu bez stranic. Americké modely s přímou vodící hrazdou si oblíbil i T. G. Masaryk. Zajímavými dobovými brýlemi jsou vrtané skřipce bez obrouček s pružnými páčkovými sedly nebo lorňonové brýle s držátkem (č. 9). Brýlové obruby se v této době vyráběly ručně v malých dílnách po celém Československu, přetrvávajících ještě z dob monarchie. Drátkovým brýlím se stranicemi za uši se tehdy říkalo „větrovky“ (č. 8). První sériovou výrobu brýlí ve spolupráci s designéry rozvinul podnikatel Vilém Eckstein ve své továrně v Nýrsku, a stal se tak největším výrobcem obrub v meziválečném Československu. V této tradici dodnes pokračuje Okula Nýrsko.
1930, 1940
Nejrozšířenějším typem prvorepublikových brýlí byly obruby s kulatými skly známé jako Windsorky (č. 15). Jejich okrouhlé rámy byly výhodné z hlediska sériové výroby, jelikož bylo možné nechat je osadit skly téměř kdekoli na světě. Nositelem brýlí tohoto typu byl např. Josef Čapek. V této době začal syntetický celuloid nahrazovat tradiční drahé materiály jako želvovina a rohovina. Hořlavý celuloid byl postupně vytlačen další umělou hmotou, tmavým bakelitem. Koncem 40. let začaly být velmi populární vrtané „rimless“ brýlové rámy, které měly broušené čočky spojené s brýlovými dílci šroubky (č. 10). Některé z velkých brýlařských firem první republiky byly po roce 1939 převedeny německou okupační správou na válečnou výrobu, na což později doplatily spojeneckým bombardováním a po roce 1945 zestátněním.
1950
V době znárodňování vznikly ze dvou velkých a několika menších prvorepublikových brýlařských firem národní podniky Okula Nýrsko a Dioptra Turnov; na Slovensku byl zřízen odštěpný závod Okula Bratislava. V Nýrské Okule vznikají na základě patentu Otto Wichterleho první bezpantové brýle zvané Nylonky, které údajně vydržely až dva miliony ohnutí v kloubech (č. 17, 18). Do celého světa byly vyváženy statisíce slunečních i dioptrických brýlí.
V 50. letech k nám dospěly brýle typu „cats eyes“, nazvané podle podobnosti s kočičíma očima (č. 20). Tyto celuloidové obruby lze považovat za první československé brýle, jež mají tvář cíleně zdobit.
V turnovské Dioptře se začaly vyrábět vzdušné brýle z kovu s plastovými čočkami a barevnými přechody zdobené tradičními zlatnickými technikami nebo celuloidové obruby se vsazovanou bižuterií opatřené ozdobnými nýtky. Převládá technologie frézovaných brýlí s nýtovými panty. Transparentní brýle panto nosila i česká politička Milada Horáková.
1960
Desetiletí následující po poválečných letech otevřelo pro československý design brýlí jednu z nejzajímavějších kapitol vývoje brýlového návrhářství. Umělé hmoty umožnily díky svým vlastnostem (barevnost, lehkost, pružnost, pevnost i snadná opracovatelnost) designérům více experimentovat. Nově objevená technologie vstřikování plastů do forem dovolila vyrobit jakýkoli tvar modelu.
Bezpantové polyamidové brýle Dolonit se vyráběly z jednoho kusu výlisku, což mělo velký vliv na ekonomii jejich produkce. Dolonitky se staly úspěšným vývozním artiklem i v západních zemích (č. 41).
V 60. letech se objevily první Wichterleho hydrogelové kontaktní čočky, které naprosto změnily dosavadní představu o dioptrických brýlích coby zrakové korekční pomůcce.
Koncem 60. let se stal ve světě populárním brýlovým trendem černobílý celuloid, inspirovaný popartovým uměním. V Nýrsku vzniká nová kolekce obrub s šachovnicovým dekorem (č. 34). Na rozvoj rokenrolu reagovala výroba brýlí z kašírovaného perleťového celuloidu. Přelomovým návrhem se u nás i ve světě staly obruby s panoramatickými skly.
Foto:
19. stol. a 1900: fotografie 2 - 6
20. léta: fotografie 7 – 9
30. – 40. léta: fotografie 10 – 16
50. léta: fotografie 17 – 26
60. léta: fotografie 27 – 42
Zdroje:
https://www.umprum.cz/web/cs/galerie-um/brejle-a-okuliare-design-bryli-v-ceskoslovensku-12650Informační texty na výstavě
