Ména našéch dědin
Ilustrace: Rostislav Mraček

Ména našéch dědin

13. 6. 2022

Co vám včil povidám, to se stalo dávno, za staréch a ešče staršich času, gdy se po světě tólali čerti, raraši a pekelnici, gdy málokerá dědina měla svoje méno, ale už se lidi pomále přestávali tech pekelniku báť a zaháněli ich od svéch chalup.

O přihodě, gdy lidi hnali čerta po  Hané, se vykládá dlóho a dlóho, a včil se o ni dozvite aj vy. A nezapomeňte to povědeť svojem vnukom, ešli ich máte, nebo budete měť.

Hanáčti sedláci sekli obili na břehu Moravy. Jeden z nich zešel k vodě, aby si ji trochu dolil do krbika. Tady uviděl čerta, aj se ho pořádně lekl,  keré si nachytal v řice raky a cpal si ich do chřtána. Hneď volá na ostatní: Chlapi pote honem sem! Je tu čert! A raka dávi! Raka dávi! Ženci přibihali s kosama, hrabjama a vidlama a hneď se vrhli na čerta. Ten ale na nic nečekal. Praščil rakama a utikal, až se mu za kopytem prášelo. Zófalé pekelnik v sósedni osadě uviděl koně, zapřiženy do voza. Hneď se po nich sápal, trhal opraťama a hleděl, jak by ich vypřihl. Ale už je tu koči: Né, né na koně, nic, ty nezdaro! Koni se ti zachtělo?! Ale už tahni potvoro škaredá! A dlóhym bičem švihá čerta. Ten prchá před velkó tlupó žencu, sedláku a podomku. Všeci se za nim ženó, každé by ho chtěl přetahnóť po řbetě. Ale najednó čert zmizel! Rozhližijó se, hledajó v chrásti, v šáši kolem vody, ale pekelnik nigde.

Ale přece. Lojza už volá: Tady je! Pote sem všeci!  Tu čapi! Za dubem! A mláti raracha po lebeni aj zádiskách hrabjama, až toporo praská. Zas musí čertisko utikať před kosama a vidlama. Sem tam chytne nejakó ranu a tož vřešči a skohéká: Bolelo moc! To bolelo moc!

Přece jenom se mu podařelo utycť. Do kopca je rychléši, a tož se hneď za nim zkóši zavrtať do zeme a trefiť do pekla. Ale prvni je na kopcu Jožka a ten volá na ostatni: Čert toď ryje! Čert toď ryje! A pchá satana vidlama, až z něho pára vycházi. Popchany čertisko řve a vyje a utiká tak rychlo, že zmoženi chlapi mu už nestačijó. Smiřujó se z nezdarem a vracijó se dom.

Aby zahnali žižeň a ónavu, stavili se v krčmě. Napájijó se pivem a zahánijó zlosť. No, vypili teho zatraceně moc. Hospocké piše na tabulku dluhy a chlapi nařikajó, jaké to byl dneska na teho čerta drahé lov!   

Dyž pojedete z Tovačova do Olomóca, třeba jenom prstem po mapě, všecky tyto dědiny potkáte. Pěkně jednu za druhó:

Rakodavy, Nenakonice, Dub, Tučapy, Bolelouc, Čertoryje, Drahlov.

 

 

(Psany kojeckó hanáčtinó, fotografie pod článkem: Rosrislav Mraček) 

 

 

 

města a obce Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Soukupová
Moc hezké. Nářečí i vyprávění o názvech obcí. Těším se na další kojeckó hanáčtino. :-)))
Dana Puchalská
Líbí a moc... :-) :-) :-) A proto děkuju.
Blanka Lazarová
Pěkné, takové od plic. Líbí se mi, když někdo mluví nářečím. Je to takové milé, a třeba i ti, co mají kratké zobaky, nebo "hutorí neohrabaně po slovensky nebo po česky ".

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?