Hradlářka

Díky moc za zajímavou vzpomínku.

Jan Litochleb Také mám stejnou vzpomínku jako p.Skopanová.Nádražíčko v Horní Podluží u Varnsdorfu.

Jako bych celý příběh viděla, tak hezky jsi nám jej vylíčil.

Mám jinou vzpomínku. Na malém nádraží hradlářka před každým vlakem chodila stahovat závory. Hradlářský domek byl uklizený, okolo záhony květin a lavička. Hradlářka s každým cestujícím prohodila slovo, dokázala poradit turistům. Pak závory zrušili a nahradili automatickou signalizací. Domek chátrá, lavička se rozpadá a po záhonech ani památky.

Honzo, určitě se s tím dá žít. Nic jiného nám ani nezbývá. Zvlášť když si to můžeme přečíst rovnou třikrát.... ( myšleno v dobrém). A vzpomínka je moc hezká. :-))))

Dámy, děkuji vám. Aničko, to je problém krátkodobé a dlouhodobé paměti. Tehdy jsme měli hlavu v pořádku a vjemy, které se nám ukládaly do šedé kůry, si vybavíme. S dneškem je to už horší. Ale neboj, i s tím se dá pěkně žít.

Dámy, děkuji vám. Aničko, to je problém krátkodobé a dlouhodobé paměti. Tehdy jsme měli hlavu v pořádku a vjemy, které se nám ukládaly do šedé kůry, si vybavíme. S dneškem je to už horší. Ale neboj, i s tím se dá pěkně žít.

Dámy, děkuji vám. Aničko, to je problém krátkodobé a dlouhodobé paměti. Tehdy jsme měli hlavu v pořádku a vjemy, které se nám ukládaly do šedé kůry, si vybavíme. S dneškem je to už horší. Ale neboj, i s tím se dá pěkně žít.

Ten krátký příběh mě pobavil. Stručně a jasně napsáno. Pohodové čtení pro dnešní dny. Moc děkuji.

Je opravdu zajímavé, jak si ve většině případů pamatujeme co se odehrávalo v našich mladistvých létech a zapomínáme co bylo včera, kam jsme položili své brýle (můj případ docela dost často).A stejně jako pánové, tak také my ženy jsme se za pěkným klukem také otočili.