Ženy, kterým je nyní nad padesát, si dobře pamatují, co slyšely, když jim bylo lehce přes dvacet a neměly ještě dítě.
A co ty? Na co čekáš?
Pořád nic?
Abys nepřebrala…
Podívej, Anička už čeká a druhé a ty, škoda mluvit…
Když žena neměla dítě do pětadvaceti, bylo to divné. Nyní se nikdo nediví, když ženy rodí prvního potomka po třicítce, ba výrazně později. V každé době je takzvaně ideální čas na mateřství úplně jiný, ostatně v dobách dávných bylo považováno za normu, že dívky rodily v šestnácti.
Podobné to je v mnoha dalších oblastech života.
„Nemyslíš, že je ideální čas začít se konečně chovat dospěle?“ Tuto otázku nedávno položila dvaašedesátileté Marcele její dcera. „Pobavila mě, udělala mi radost, ale zároveň mi jí bylo trochu líto. Uvažuje jako by byla stará, je dost svázaná konvencemi, stále řeší, co je či není vhodné,“ říká Marcela. A o co vlastně šlo? O to, že se Marcela přihlásila do kurzu břišních tanců. Ten navštívil jeden novinář a její fotka poté vyšla v časopise. „Četla jsem někde, že břišní tance jsou dobré na posilování břicha. Mám ho už povolené, nehezké, sport mě nebaví, tak mně to přišlo jako pěkný způsob se hýbat, být ve společnosti a zkusit co to udělá. No a když si mě ten mladý reportér chtěl vyfotit, tak jsem se před ním zavlnila, no a co, byla legrace,“ vypráví.
Takzvaně ideální čas chovat se nějak, dělat či nedělat něco. To je slovní spojení, které má v našich životech pevné místo, ale mnohem lépe je lidem, kteří se jim vůbec nenechají ovlivňovat.
„Měla jsem dítě ve třiatřiceti, což byla v šedesátém roce poměrně rarita a ostatní maminky se v porodnici divily, jak jsem stará. Když jsem se v padesáti rozhodla změnit práci, kolegyně mi říkaly, že jsem se zbláznila, že v tom věku se už práce nemění, že to je ideální čas začít se chystat na penzi,“ vypráví paní Jana z Prahy.
Mínění, že se v určitou dobu má či nemá něco dělat se velmi často objevují v oblasti práce. „Lidé sami sebe dost škatulkují,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, odborník na pracovní trh ze společnosti LMC. „Vnímají své možnosti na pracovním trhu podle toho čím dlouhá léta byli. Například účetní s léty praxe vždy hledá pouze pozici účetní, ale nevidí jiné příležitosti práce, kdy jsou zapotřebí podobné dovednosti či schopnosti, které díky své dlouholeté pozici, má. Proto jim příležitosti unikají,“ říká.
Většinou se tak podle něj chovají starší lidé, kteří se podceňují a jsou přesvědčení, že ve svém věku už nejsou schopni dělat v životě změny. „Myslím, že téměř každý člověk je schopný dělat prakticky cokoli a v každém věku se něco nového naučit, jde jen o to, jestli dostane příležitost a jestli do něj zaměstnavatel investuje energii čas a peníze. Firmám, které to pochopily, se to vrací,“ vysvětluje.
„Není ideální čas změnit práci?“ zeptala se nedávno mladá žena své třiapadesátileté kolegyně, která dlouhodobě v zaměstnání čelí ústrkům a šikaně od své mladší šéfové. Všichni ve firmě vidí, že mladá ambiciózní vedoucí se rozhodla, že zkušenou starší dámu ve svém týmu nechce. Ta tak trochu rezignovala a chodí do práce stylem: tak tady zase jeden týden nějak přežiju, než bude víkend. Ovšem podle toho vypadají i její pracovní výkony.
Když se jí tedy kolegyně zeptala, zda není ideální čas změnit práci, dotyčná odpověděla: „Blázníš? V mém věku? Já mám teď ideální čas akorát na to zuby nehty se tady držet, dokud nebude čas na předčasnou penzi. Mne už nic lepšího nečeká.“
„Tak si stěžuj na vedení, nenechej si to líbit.“
„V mém věku? Já už chci mít jen klid.“
Snad každý má ve své mysli nějakým způsobem zasunuto, že to či ono se má dělat v určitou dobu.
Ve třiceti je ideální čas přestat nosit minisukně.
Všimli jste si, že Voráčková z třetího patra je nosí pořád? Kolik jí tak může být? Určitě ke čtyřicítce. No že má parádní postavu? No jo, ale vždyť už jí určitě bude brzy čtyřicet!
Výraz ideální čas hodně souvisí i s odchodem do penze. Určitý věk považuje společnost za ideální čas, kdy přestat pracovat a začít odpočívat. Jistě, jde o situaci, která z hlediska fungování společnosti musí být nějakým způsobem časově ohraničena, nicméně někomu připadá jako ideální čas, kdy seknout s prací už šedesátka, zatímco někdo jiný nechápe, proč by měl přestat pracovat, i když je mu osmdesát. Vždy jde o to, co je jeho profese, obor, jaký je jeho zdravotní stav.
„Společnost nám předhazuje hodně věkově vázaných stereotypů a norem. Co by se kdy mělo a nemělo, kdy je něco včas nebo pozdě, kdy jste na něco už moc staří a může to klidně být i první těhotenství, takže se to netýká jen lidí ve vysokém věku,“ říká socioložka Lucie Vidovičová s tím, že je čas se takovému škatulkování postavit.
Je dobré vědět, že se vždy najdou lidé, kterým něco vadí a mají pocit, že by se něco takzvaně dělat nemělo. „Někomu bude vadit, že ještě nechcete do důchodu, jinému, že si už chcete užít toho, že jste babička. Někomu bude vadit, že o sebe takzvaně nepečujete a máte vrásky a šediny, někdo jiný vás zase bude kritizovat, že se chodíte zkrášlovat. A jediný společný jmenovatel toho je takzvaně špatný věk,“ uvedla socioložka.
Špatný věk je v podstatě totéž co ideální čas. Uměle vytvořená kategorie, kterou se necháváme svazovat, hodnotit, porovnávat. Jev, který je naprosto zbytečný, nicméně se s ním setkáváme téměř ve všech oblastech života.
