Můj nejlepší přítel: Počítač
FOTO: Marie Ženatová

Můj nejlepší přítel: Počítač

11. 7. 2022

Když jsme před mnoha a mnoha léty vyhráli v soutěži druhou cenu a tou byl počítač, tak jsme byli přímo ohromeni a nadšeni! Psaní byl můj veliký koníček už od školních let a to od psaní do školního časopisu až po kroniky - pochopitelně tehdy jen psacím perem.

Když jsem se vdala a měla krátce po sobě tři děti - abych nezapomněla, že mám státní zkoušky z psaní na psacím stroji - tak jsem si z ušetřených peněz koupila svůj první psací stroj Consul a na něm psala všechno. Co kdo ze sousedů nebo známých potřeboval, tak jsem jim ve volných chvílích opsala - ať to byly různé žádosti, nebo před rokem 1989 mnoho opisů v samizdatu pro různé spolky aj. 

Psala jsem i do regionálního tisku, do různých časopisů a psávala jsem i dost opisy diplomových prací pro mnoho mladých vysokoškoláků - každý rok to byly alespoň tři diplomové práce - dávalo mi to zabrat, ale dělala jsem to až do roku 1989 ráda. A byla jsem vždy potěšena, když mi pak od "mých mladých zákazníků" přicházela krásná promoční oznámení.

Začátkem devadesátých let jsme měli s manželem štěstí na výhru v novinách Mladá fronta Dnes - vyhráli jsme tehdy druhou cenu a tou byl počítač. Ovšem museli jsme si pro výhru jet do Prahy. V té době jsme měli starého Wartburga, a tak jsem se s ním brzy ráno vydali z Boskovic do hlavního města. Pochopitelně naše staré auto nebylo stavěné na dálnici - asi 30km před Prahou nám odmítlo sloužit. Všimla jsem si při dálnici "telefonu na přivolání žlutých andělů" a to bylo naše štěstí! Závada byla brzy odstraněna, mohli jsme jet dál, bylo to sice finančně náročné, ale nedalo se nic dělat. 

V Praze jsem zastavili na prvním odstavném parkovišti a zavolali do redakce, že si netroufáme přijet až k nim. "Nevadí," řekli nám, "my si pro vás přijedeme." Po slavnostním předání počítače, fotografování a blahopřání nás redaktor odvezl k našemu autu na parkovišti a popřál šťastnou cestu. My přijeli domů a dali slavnostně počítač doprostřed jednoho pokoje. Všichni jsme tehdy stáli u tohoto zázraku a jen se na něj obdivně dívali, nikdo neměl ani odvahu se ho poprvé jen dotknout.

A skutečně jsme nevěděli co s ním máme dělat, jak ho asi správně zapojit, aby jsme neudělali nějakou chybu. Já jsem v té době měla jen menší zkušenost ze zaměstnání s prací na účtovacím stroji Ascota, byla to veliká hlučná skříň, to se nedalo s počítačem vůbec srovnávat.

V té době jsem chtěla psát rozsáhlejší povídky, vydávané vlastním nákladem, nezbylo mi nic jiného, než zavolat známému, aby mne naučil počítač ovládat. Ihned přijel a ukázal, jak se počítač zapíná, jak vypíná. Vysvětlil mi, jak mám psát a až dopíši své povídky, že to přijede stáhnout na disketu.  Takže asi 100stránkový opis se mi podařil a já při něm trochu víc vnikla do tajů počítače a už dokázala časem na počítači i něco víc...

V roce 2001 nám odletěl druhý syn s manželkou za prací do Thajska a řekl mi, že mi v místní knihovně udělá e-mailovou adresu a budeme si jednou týdně psát. Ukázal mi, jak se to dělá a to velmi rychle, takže jsem bohužel nepochopila nic. Ale v knihovně jsem našla spřízněnou duši v mladé knihovnici, která mi vždy dopis z Thajska pomohla přijmout a zase naopak můj odeslat.

Ale já se internetu bála, měla jsem obavu dotknout se něčeho jiného, prostě měla jsem z tohoto chytrého Přítele strach, i když na druhé straně jsem se mu obdivovala. Až po delší době, když syn s manželkou bydleli u nás, se moje milá snacha stala mou učitelkou. Stále mi trpělivě a podrobně vysvětlovala, jak mám dávat svoje příspěvky na disketu, jak ukládat data - v té době jsem používala internet jen v místní knihovně a neustále tam přenášela data na disketě.

Po delší době jsme si pořídili internet domů a tím jsem se mohla víc seznamovat s tímto "zázrakem." Teď už jsem téměř 20 let vdovou, a tak mé volné chvíle vyplňuje právě počítač s internetem. Bude mi už brzy 76 let, ale nechci ještě být úplně závislá na počítači, i když ho hodně používám.

Mám zahrádku, trochu externí práce, ale také ještě vnoučátka i jednoho pravnoučka - ovšem hodně mi odrůstají. Ale jak to jde, tak si jich zatím užívám a jsou pro mne tím nejživějším koníčkem. Takže občasné hry na hřišti, vycházky, výlety kratší i delší, hry na zahradě a kolem domu, ale v poslední době mi hlavně pomáhají se všemi domácími pracemi.

Také jsem se už dřív naučila fotit na digitálním fotoaparátu a skenovat staré fotografie a tím si uchovávám i dost vzpomínek na hry s dětmi.

Když je špatnější počasí nebo mám zdravotní problémy, tak se mohu ponořit do klávesnice se svými vzpomínkami a to je pro mne ten nejmilejší okamžik a relaxace.

A tak se v duchu skláním před těmi, kdo tento zázrak - počítač a internet - vymysleli, protože dobře vím, co to bylo za dřinu opisovat texty jen s opravnými papírky nebo přepisovat znovu celou stránku, když jsem udělala nějakou chybu a nešla mi pořádně opravit.

Takže ještě jednou díky tobě, "Příteli Počítači",  za tu pohodu u tebe, nejsem sice dokonalá při práci s tebou, ale snažím se moc.

Článek jem rozepsala už ráno, ale před chvílí jsem na zahrádce sekla elektrickou sekačkou a teprve nyní znovu sedám k dokončení článku. A tak ještě jednou pěkně děkuji Příteli Počítači i za to, že právě prostřednictvím tohoto zázraku si mohu po fyzické práci u tebe hezky odpočinout a být na dálku v kontaktu s vámi všemi milými známými i neznámými na i60.

A přeji vám všem ze srdce hezké, pohodové, spokojené a šťastné letní dny.

 

 

Můj příběh počítače
Hodnocení:
(5.1 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Taťana Veselá
Milá paní Ženatová, představte si, že jednou z mých prvních výher byl také stolní počítač :-D to bylo tenkrát něco!! Dnes už by byl pouze pradědečkem... Můj Consul dnes odpočívá na půdě a docela ráda vzpomínám, jak jsme kdysi přepisovali maturitní otázky celá parta na psacích strojích a občas někdo dal kopírák obráceně, to pak bylo dílo!! Avšak to už jsou jen vzpomínky, přesto milé, moc Vás zdravím!
Marie Ženatová
Moje milé*, děkuji vám všem ze srdce za vaše dobrá slova*
Soňa Prachfeldová
Maruško jsi činorodá a tvoje články mě zahřejí na duši. Je fajn, že není člověk pohodlný a něco se naučí. Internet nám dovede velmi přiblížit věci, o kterých se nám dříve ani nesnilo. Krásné zdravé léto přeji.
Alena Vávrová
Můj nejlepší přítel počítač ode dneška opět spokojeně přede, dostalo se mu péče, a tak doufám, že to spolu ještě nějaký čas strávíme v nejlepším rozmaru. Také jsem kdysi absolvovala kurs psaní strojem a administrativy - jen tak - že tam jezdily spolužačky - s výsledkem nevalným - a pak mne to "just" mnoho let živilo. A což moje pracovní anabáze s počítačem a podvojným účetnictvím - to bylo stylem "hozena do vody - nucena plavat!" ;-))
Margita Melegova
Pracovala jsem na pocitaci v praci, to skoncilo odchodem do duchodu ale prani mit pocitac doma mne neopustilo a tak se na nej setrilo. Jednoho dne mi sestra volala ze se svagrovou prosedely cely vecer a besedovaly na dalku, jen mi zapomnela rict ze ona mela pujceny pocitac od syna a tak druhy den se jelo pro pocitac, prece nejsem horsi nez oni dve a od te doby ja mam pocitac a sestra si jeste hodne dlouho pujcovala od syna.
Daniela Řeřichová
Milá paní Marie, děkuji, Vaše články jsou mi velmi blízké a často se v nich nacházím. Je vidět, že jste obětavá a to, co se naučíte, předáváte dál. Mám také státní zkoušku ze psaní na stroji a jeden Consul je jako historický exemplář na chalupě. Dětem z vesnice jsem musela ukazovat, jak stroj fungoval. Bez počítače a chytrého telefonu si život neumím představit už mnoho let. První bednu jsme si přivezli v osmdesátkách ze Švýcarska, pak byl Word Perfect, vše v AJ, tak jsme trnuli, zda dobře rozumíme, abychom něco nesmazali. A výkřik technologie - internet! V redakci jsme ještě v roce 1996 měli jednu adresu pro všechny a museli jsme se v krátkých intervalech střídat. Dnes sedím u PC každý den, nejen pracovně, ale i z osobních důvodů, a jaká to byla pomoc během lockdownu pro výuku. Jen mě trochu děsí, kdyby jednou nastal celosvětový blackout, jak bychom to zvládli.
Anna Potůčková
Počítač se stal přítelem mnohým z nás. Bez něj ani já si život nedokáži představit, a v dnešní době je to velké + když tohoto přítele máme doma. Na PC mě naučily základům mé dcery, a pokud něco potřebuji, tak mladší tu bydlí nad námi, tak ji poprosím o pomoc, nebo případně vnuka. Psací stroj Consul jsem měla také, ale moc jsem toho na něm nenapsala. Měla jsem jej v době, když jsem chodila do kursu psaní na stroji.
Marie Ženatová
Milá Zuzanko, pěkně Tě zdravím.* Já jsem později využívala psací stroj Consul pro "výuku psaní strojem" některých vnoučátek. Pro pana Antonína N. - já chytrý telefon nepoužívám hlavně z toho důvodu, že moje oči už dobře nevidí a na obrazovce počítače se mi všechno lépe čte a vyřizuje. Protože mám ještě trochu externí práce - teď už většinou na větším tabletu u výzkumu trhu - tak mne vždy nový program naučí ovládat vnuk. Ale musím přiznat, že i zde už mám ve svém věku trochu problém a tou je velmi malá klávesnice - jsem prostě zvyklá na tu klasickou na počítači.
Zuzana Pivcová
Maruško, děkuji za hezkou vzpomínku. Já jsem si na konci studia na VŠ koupila kufříkový psací stroj Consul a příručku pro samouky Psaní na stroji všemi deseti, protože jsem neznala nikoho, kdo by mi přepsal německou diplomovou práci. Na psacím stroji jsem psala ráda a ještě dlouho jsem počítač v archivu užívala jen jako psací stroj k vyřizování korespondence.
Antonín Nebuželský
Jen dodám. Dneska jsem schopen prakticky všechno řešit telefonem. Jen když je to "jo něco", startuji noťas ". :-) A myslím,že nejsem sám.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%