Pravda bývá občas děvka prodejná

Milé dámy, děkuji vám za vaše názory. Tohle je velké téma a já nebudu raději dále polemizovat.

Věro (18:00), jak vypadá takový samozvanec?, je to ten, co se sám pozve do diskuze, ten, co neztrácí vlastní myšlenky, pravdu hledá v sobě, nikoliv na trhu nejrůznějších médií? Není snad to, co Ty nemáš ráda, živná půda pro nepřátelství? Mně samozvanci nevadí, třeba proto, že za svoji pravdu končí na hranici, právě díky těm, kteří si myslí, nebo tvrdošíjně prosazují něco jiného.

Zajímavé a smutné zamyšlení o relativitě pravdy.

Já si myslím, že tady na planetě, případně na jiných, žádná jediná lidská pravda není, takže to, co se za pravdu vydává, vymysleli zase jen a jen lidé. Pokud dospějeme individuálně k něčemu, co se nám v tu chvíli jeví rozhodně jako pravda, dospěli jsme zase jen ke své pravdě, kterou už máme ve vědomí nebo podvědomí dávno, pouze ji zatím nevyvolala nějaká konkrétní situace. Se svou pravdou můžeme být podobni řadě jiných lidí s pravdou obdobnou. I vzhled má přece víc lidí podobný, nebo projev, nebo zájmy atd. Není to však důkaz pravdivosti té či oné pravdy.

Jendo, dobré zamyšlení. Je známo, že pravda je relativní. Nemám ráda, když různí samozvanci hlásají „svoji jedinou pravdu“, majíce za nepřítele či hlupáka toho, kdo si myslí něco jiného.

Přestože nevěřím v žádného Boha, nepochybuji o tom, že to, co všichni hledají, najdeme jen "na pravdě boží". Tam se budeme moci vycpat se všemi svými lidskými pozemskými pravdami, tam nás na chvíli pohltí ta jediná nesmírná vesmírná, aby nás zase časem vyplivla někam, kde budeme znovu hledat tu jedinou pravdu skrze ty své osobní a skupinové. Ne, že by to bylo vždy příjemné, přesto mě to docela baví. Tady bezpochyby platí, že každý chvilku tahá pilku. A jak to dopadá, když se příliš tlačí na pilu, to každý dobře ví. Díky za článek. dobře se četl a donutil mě k zamyšlení, i když dnes se mi v tom horku ani moc myslet nechce. :-)

k Vašemu článku (odešlo to nějak předčasně) jsem jen chtěla připsat, že podle mne máte Vy velkou pravdu.

Pane Jendo, nebudu psát žádné složité úvahy, jaká a čí je nebo není pravda, k Vašemu čl

Pravda bývá udušena hned v zárodku, dřív než se lidé stihnou domluvit. Vládci nastavili takový režim, který potřebují, aby si mohli dělat co oni chtějí a vytvořili takový systém, ve kterém si řadoví občané o pravdě mohou nechat jen zdát. Do očí i uší bijící je pravda o době kovidové s následnou vakcinací. Také byla pravda udušena hned v zárodku. Podle aktuální ankety zde na íčku "pravdě" věří čtvrtina hlasujících, druhá čtvrtina nevěří a polovina hlasujících neví, kde je pravda. Nemám nic proti, každý se může demokraticky rozhodnout, zda bude podporovat dobro, nebo zlo. Tedy pokud to rozezná.

Zajímavá úvaha! Ale dobrat se pravdy je někdy hodně těžké a mnohdy až téměř nemožné. Na toto téma mám jeden úsměvný příběh. V koupelně mám totiž různé toaletní vody a parfémy. A měla jsem tam jeden takový malinký do kabelky. Když jsem si pro něj šla, tak byl prázdný. Den před tím tam na WC chodily mé 2 vnučky ve věku 5 a 6 let. A chodily tam dost často. Tak jsem je pak samozřejmě vyslýchala, která jej vyprázdnila. Samozřejmě ani jedna a prý ani nevěděly jak ten malinký flakonek vypadal. Já si jej naštěstí schovala a oběma jim jej ukázala. Ta 6ti letá (Elinka) si jej velmi začala prohlížet a její mamka ji sledovala, jak jej prohlíží a přitom na mě kývala, že pachatelem je určitě ona. Nakonec musela s "pravdou ven", nebot dcera jim řekla, že nebude koupaliště. Ale zapírala dost dlouho, než řekla pravdu. A podobně jako tyhle malé vnučky se chovají i dospělí. Pravda hold někdy hodně bolí a není jednoduché posoudit v dnešním světě co je pravda a co je lež. Dobře to napsala Sona P. a pro jistotu hned 3x. :-)