FEJETON: Moje oříšková věštírna
Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

FEJETON: Moje oříšková věštírna

14. 8. 2022

Seděl jsem v nádražní restauraci v R. a čekal na vlak do M. Přišourala se postarší příslušnice minoritní části obyvatelstva, a že prej „pánko, dajte pět korun a já vám přečtu z ruky, co vás čeká“. Na nabídku jsem nereflektoval a ona mi naštvaně oznámila: „Ty skončíš špatně, gadžo!“

Tahle vzpomínka je přes půl století stará, byl jsem tenkrát mladý pyšný orel a mou budoucností byla široširá klenba nebeská. Tak proč bych si sakra měl od huhňavé baby v kytičkovaném šátku nechat ze svých mocných dravčích pařátů číst nějaké čáry osudu, života, myšlení a já nevím čeho všeho. Jediným nezodpovězeným životním otazníkem pro mě tehdy bylo, jestli se mi podaří sbalit krásnou Aničku Svitáčkovou, nebo jestli dá přednost tomu brejlounovi, co s ním už dvakrát byla na čajích.

Život však splašeně cválá a přistřihl nám mladým orlům křídla. Prostě nás změnil v jiné ptáky. Někoho v šedého vrabčáčka skromně ozobávajícího koňské koblížky, někoho v pštrosa s hlavou v písku, někoho ve skřehotající vránu, jiného zas ve zlodějskou straku a tak dále. Jen pro zajímavost, já konkrétně jsem se po sňatku s ráznou slečnou Vlastičkou S., učitelkou prvního stupně základní školy, poměrně rychle metamorfoval v papouška, co umí disciplinovaně opakovat slova, která ho naučej. No co, jak již jsem dříve někde uvedl, bát se vlastní ženy přece není žádná zbabělost!

Proč o tom hovořím? Chtěl jsem se jen tímhle oslím můstkem doškobrtat k přiznání, že dneska už bych té minoritní babě v šátku asi oněch pět korun dal. Kdybych totiž tenkrát tušil, že budoucnost nespočívá jen v orlím kroužení po nebeském blankytu, ale sestává třeba i z placení složenek, odnesení kabátů do čistírny, shánění instalatéra, povinných návštěv u tchýně v Poděbradech, vymejšlení argumentů, proč právě teď musím jít s ostatními exorly na pivko, užívání gastrogelu, škemrání o to, abych se mohl koukat na fotbal namísto Angeliky, markýzy andělů… atd., nechal bych se o ní informovat.  

Takže jsem vymyslel, že budu sám sobě do vlastní budoucnosti věštecky nahlížet. A to tak, že v podobě takzvaných krátkodobých operativních věšteb. Abych byl vždy předem připraven na to, co mě čeká a nemine. Například než půjdu na naši pravidelnou mariášovou seanci, provedu si věštecký rozbor, jak mi půjde karta. Alespoň pak třeba nebudu naštvanej, že jsem prohrál tolik peněz. Anebo každý ráno hned po probuzení provedu věštecký úkon za účelem zjištění, jestli mě čeká úspěšnej nebo blbej den. A podle výsledku pak do toho dne vstoupím, buď s úsměvem, nebo již smířen s tím, že přijde nějaký průser. Prostě budu v každém okamžiku na všechno nachystán, což mi dá báječnou duševní vyrovnanost.

Jenže jak to udělat, jakou věšteckou proceduru použít? Prostudoval jsem na internetu všemožné metody, ale nic mi nevyhovovalo. Různá hádání z karet, z kostek, z kávové sedliny, z momentálního postavení vesmírných těles, z vosku odkapávajícího do vody, z rozsypaného hrachu, z numerologické analýzy datumu a podobně, jsou moc složitá, komplikovaná, prostě uživatelsky na nic. Nějakej čas jsem zkoušel takzvanou bibliomantii, což jest otevření náhodně vybrané knihy na náhodně zvolené stránce a náhodné zabodnutí prstu do textu. Označená věta pak měla napovědět, co mě čeká. Ani to nebylo dobré, vycházely mi děsný pitominy.

Naštěstí platí, že nejlepší věci jsou ty nejjednodušší, a já udeřil hřebíček na hlavičku. Klasicky jsem spojil příjemné s užitečným. Už léta nesnídám, jen ráno sežeru hrst směsi různých oříšků, rozinek a kandovaného ovoce. Kupuju si to v pytlíčkách pod názvem… ne radši ho neuvedu z důvodů nepovolené reklamy. Takže jsem si z té ranní hrsti udělal operativní věštírnu. Spočítám sortiment na dlani a je to. Když je víc oříšků kešu než lískáčů, bude dobře (kešu já nejdradši), když je hodně vlašáků, bude smůla, buráky znamenají ostražitost, rozinky příjemný setkání s nějakou ženskou, kandovaný meruňky naopak protivnýho chlapa a tak dál, udělal jsem si v tom svůj systém a jsem naprosto spokojen. A každej den hned od rána psychicky vyrovnaný. Přátelé, vřele doporučuju. Tak, pro dnešek končím, jdu si koupit věštírnu na příští týden.

 

 

 

Fejetony Tomáše Poláka
Hodnocení:
(5.1 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Taková věštírna by se mi moc líbila, i kdyby špatně věštila. Její součásti bych nepočítala, ale s chutí pojídala. Každý den by byl od rána krásný.
Soňa Prachfeldová
Příjemné usměvavé počteníčko, dívám se na svoji dlaň, to je životních rýh, hádat bych si nenechala. Oříšky jsou lepší.
Zuzana Pivcová
Samozřejmě se i v této oblasti objeví řada podvodníků, ale že Cikánky dokáží věštit, to bych úplně nezpochybňovala, bylo tomu tak i dávno v minulosti. Jsou to přírodní národy stejně jako třeba Indiáni a různé domorodé kmeny, které nejsou tak zahlceny materialismem dneška, takže jsou s Vesmírem v těsnějším spojení. Nechám na každém, jestli bude souhlasit nebo se mi vysměje.
Dana Puchalská
Parádní článek. Chechtám se jako o život. Děkuju. :-)
Blanka Lazarová
Dobrá věštírna,....
Marcela Pivcová
Váš fejeton mi připomněl, že jsme jako postpubertální studentky měly na koleji vykládací karty, ze kterých jsme si předpovídaly, co nás v nejbližší době čeká. Předpovědi jsme příliš nevěřily, avšak na výsledky zkoušek jsme si předem raději nevykládaly. Co kdyby... K nějaké "profesionální vykládačce budoucnosti" bych nikdy nešla. Jo, a myslím si, že ona dáma, kterou jste v článku zmiňoval, by dnes místo pětikoruny požadovala rozhodně vyšší částku.
Zdenka Soukupová
Tomáši, no to je nápad! Asi to taky zkusím, takhle zdravě se kouknout do budoucna. Díky za radu.
Libor Farský
A křišťálovou kouli jste někde na bleším trhu neviděl?
Marie Faldynová
Nám recitoval matykář před písemkou: Lepší v klamné naději sníti, před sebou čirou temnotu, než-li budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu. Jak říkala moje teta: To dobré ti neuteče a na to špatné nebuď zvědavej.
Eva Kopecká
Vím, že některé mé známé kamsi chodí, prý ke kartářce, když se ocitnou na rozcestí. Já jsem nikdy u nikoho nebyla, takže v tomhle směru jsem nepopsaný list. Vždycky se ale ptám, a to necítíš, zda se s ním máš rozejít nebo odejít z práce jinam? To se musíš ptát někoho cizího? Ony ale potřebují asi impuls zvenčí. Jestliže seclocek pro jednu z cest rozhodně, stejně po ní musí jít sám dál. Názory na tyhle záležitostí se mění případ od případu. Jedna řekne, že z ní baba vytáhla nejen prachy, ale i rozumy, druhá řekne, že o ní naopak vše věděla z minulosti. Jak říkali v Chalupářích ohledně Slávečkova potomka a důvodu ke svatbě.....až se to stane,pak to bude pravda.....

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.